Chůze na zledovatělém povrchu je otázkou především biomechaniky lidského těla. Základem je pevný stoj s nohama rozkročenýma asi na šířku pánve, který je stabilní. Díky malým krůčkům a přenášení váhy z jedné nohy na druhou, rychleji se střídající za sebou, nedochází k tak velké destabilizaci těžiště těla, jako když děláte kroky dlouhé. Našlapujte na celá chodidla spíše přes špičku než přes patu. Samozřejmostí je v tomto případě i dobrá podrážka vaší obuvi s hlubokým zimním dezénem. Hladké podrážky nechte raději doma. Tím, že se kroky za sebou rychleji střídají, se vyvažuje stabilita těla, protože nedochází k tak velkému vychýlení těla do stran, kdy bychom na ledě mohli ztratit rovnováhu.

Pokud jde o lidi vyššího věku, kteří již mají narušenou stabilitu a koordinaci, je vždy nejdříve dobré zvážit, zda je vůbec nutné v takovémto počasí ven vyrážet, protože i když dodržíte všechna tato pravidla, může i tak dojít k pádu.
Zdroj, foto: Rehabilitační ústav Brandýs nO