Jak jsme zvládli suchý únor

V naší domácnosti nenajdete žádný alkohol, nepijeme, ani já ani manžel, ale pojali jsme „akci suchý únor“ zcela jinak.

Začátkem měsíce mi volala kamarádka, že narazila na zajímavý projekt, do kterého se pustila. Jako se někdo snaží celý měsíc vyhýbat alkoholu, ona se pustí do úklidu domácnosti. Podle datumu musí každý den vyhodit tolik věcí, kolikátého je.

Stíháte mě sledovat? 1. února vyhodíte z bytu jednu věc, 5. února věcí pět, 19. 2. to bude již 19 věcí, a takto jdete až do konce měsíce, kdy byste měli byt řádně „pročistit“ a vyřadit 406 nepotřebných kousků.

Říkáte si, že toho doma tolik nenajdete? Omyl. I já se na radu kamarádky Jarky pustila do tohoto projektu, protože jsme již v důchodu, zapojila jsem i manžela.

Věřte nebo ne, ale k dnešnímu dni jsme vyřadili již 563 kousků toho, co se nepoužívá. Každý si může stanovit svoje pravidla, do čeho se pustí, kde začne, co opravdu vyhodí a kde se bude radit s ostatními členy rodiny.

My s manželem jsme si 2x ročně takto probírali skříně s oblečením, a to, co jsme neměli rok na sobě, jsme vyřadili. To, na co jsme v bytě narazili a rok se to nepoužilo, jsme vyhodili. To už i před tímto projektem, ale přesto se (zatím!) našlo 563 ks nepotřebných věcí.

Například v kuchyňské komodě jsem našla krabičky na výrobu ledu, který si neděláme, lednici máme 15 let, tolik let tam ležely. 4 staré nože, dvoje tupé nůžky, ocílku a další kuchyňské potřeby, ovšem nepotřebné.

Staré, zašlé vázičky, dózičky, krabičky od zmrzlin, kelímky, mističky, skleničky. Různé špunty, kdo by řekl, že jsem to někdy schovala. Ale co kdyby se to v budoucnu hodilo? Našla jsem i umělé příbory, které jsme asi někdy někde dostali s jídlem, ale k čemu je mám doma. Když máme lepší.

I když šatní skříň pročesávám co půl roku, vyřadila jsem trička, staré legíny, nějaké ponožky a spoďáry. Manžel také různá vytahaná trika.

Našla jsem plno již nepíšících propisek, vyschlých fixů, ošklivé gumy na gumování nebo tupá ořezávátka či suchou lepicí tubu.

Manžel v kumbále a ve sklepě vyřadil vyschlé plechovky s barvami, zatvrdlé štětce. Zavařovací sklenice a dalších mnoho „krámů“.

V koupelně sice na pohled pěkné, ale nezabalené zubní kartáčky, tak raději vyhodit. Vyschlý lak na vlasy, zbytky písku na úklid nebo čisticích prostředků.

V ložním prádle jsem vyřadila stará prostěradla, dečky, které jsem sice kdysi  sama vyšívala, ale roky je nevytáhla, staré záclony.

A tak bych mohla pokračovat. Prostě kam se podíváte, tam najdete něco, co již není třeba. Ano, někdo může říci, že to léta schovává, a jen to vyhodí, tak za pár dní by to potřeboval. Ale přiznám se, že zatím nic z toho, co jsem vyhodila, jsem nepotřebovala.

Manžel si nastřádal spoustu kroků v krokoměru, neb někdy i 3x za den šel s odpady. Našlo se tu také spousta starých igelitek i novějších papírových tašek, to vše jsme postupně zaplnili a jen odnášeli. Naštěstí bydlíme na sídlišti a na každém rohu tu máme všechny typy kontejnerů (nejen plast, papír a sklo, ale i plech, textil, atd).

P.S. Ne zcela vše jsme vyhodili, pokud jsme usoudili, že by se toto a tamto snad ještě někomu mohlo hodit, tak jsme mu to po domluvě nabídli. Ale aby to nebylo tak, že my si čistíme domácnost a druhému ji zase zaplavíme. Opravdu to bylo po dohodě, zda to či ono ten člověk chce. Ovšem když vezmu číslo 563 ks, tak jistě jich nejméně 500 šlo do odpadu, a možná, že ten zbytek jsme rozdali.

Ještě není všem dnům konec, ale sama za sebe jsem ráda, že mě kamarádka na takový projekt naladila a že jsme s manželem opravdu s radostí, udělali čistící pořádek naší domácnosti.

Zkusíte to také tak? Možná hned nebo zase za rok v únoru.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10