8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
MDŽ nebo Den matek?
Maso z divočiny nemusím hned z několika důvodů. Nelíbí se mi, jakým způsobem je loveno a tím pádem je mi nad kusem flákoty k pláči. Mé poslední setkání se zvěřinou nebylo právě nejpříjemnější. Jako dítě jsem jí měla dostatek, ale jen na talíři, ke zpracování jsem se nikdy nedostala a tento nedostatek znalostí se mi později vymstil. Děda byl myslivec, zásoboval naši rodinu už naporcovaným masem, tak proč se něco nového učit.
Byla jsem těsně před porodem prvního dítěte, když mi můj otec přivezl bažanta. Se slovy: „Tady máš na oběd, je už uleželý!“ mi vrazil mezi dveřmi mrtvé zvíře do ruky a byl zase pryč.
Muž byl v práci, telefonní linku jsme ještě neměli zapojenou, sousedy jsem neznala, nebylo koho se zeptat, co s ním. Jsem rázná žena, tak jsem si řekla, když už je tady, tak ho přeci nevyhodím.
Vzpomněla jsem si, že babička slepice vždy spařila horkou vodou a pak oškubala. To bych měla zvládnout. V panelákové mini koupelně jsem milého bažanta uložila do vaničky pro miminko, zalila vařící vodou a čekala, až se peří pustí.
Přes bříško jsem se moc ohýbat nemohla, statečně jsem odolávala i nepředstavitelnému puchu, co tam panoval, jen jsem se chodila nadýchat k oknu čerstvého vzduchu. Nebudu vás napínat, po několika hodinách jsem se dopracovala k orvanému tělíčku a bylo mi tak špatně, že místo vaření jsem skončila na parapetu okna a snažila se na nic nemyslet, jen zhluboka dýchat. Tak mě našel odpoledne muž.
Bažanta vykuchal, nějak uvařil a bez mé asistence i snědl. Od té doby vím, že bažant se škube na sucho nebo stáhne z kůže, ale je to jen teorie, k praxi jsem už nikdy nenašla odvahu.
ChytráŽena.cz
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
