Jak ocenit nemovitost a další majetek v dědickém řízení

Úmrtí blízké osoby je jedno z nejtěžších období v životě. Vedle smutku však musí pozůstalí řešit i praktické záležitosti spojené s úmrtím. Stávají se totiž účastníky dědického řízení, v rámci kterého se řeší pozůstalost.

V rámci dědického řízení notář, kterého stanoví místně příslušný soud (podle trvalého bydliště zemřelého po oznámení úmrtí matrikou), zahajuje dědické řízení. Prvním krokem je předběžné šetření, ke kterému notář vyzve osobu obeznámenou s rodinnými a majetkovými poměry. Obvykle to bývá tzv. “vypravitel” pohřbu. Účelem předběžného šetření je zjistit okruh dědiců a majetku, který má být předmětem dědického řízení. Notář samozřejmě nevychází jen ze sdělení pozůstalých, ale provádí vlastní šetření a ověření informací (u státních institucí, na úřadech, v bankách nebo u dalších osob, které jsou na jeho výzvu povinné poskytnout součinnost). Notář také zjišťuje, zda existuje závěť, dědická smlouva nebo prohlášení o vydědění některého z dědiců.

Jak ocenit majetek v dědickém řízení

• Majetek je nutno ocenit tzv. cenou obvyklou, tedy cenou tržní. Podkladem k ocenění pro jednotlivé druhy majetku, ať už nemovitosti, vozidla, movitý majetek, podnik a další, jsou nejčastěji odborná vyjádření znalců, znalecké posudky nebo souhlasné prohlášení dědiců.

• Cena obvyklá je taková, za kterou by bylo možné majetek v době úmrtí prodat. V případě nemovitosti se dokládá odborným znaleckým posudkem. Poplatek za posudek se odvíjí od parametrů děděné nemovitosti, u standardní nemovitosti počítejte s cenou maximálně v řádu několika tisíc korun.

Až notář ukončí zjišťování okruhu dědiců a majetku, nařídí konečné jednání. K němu předvolá všechny osoby, které mohou být dědici a ty vyzve, aby na základě soupisu majetku uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti. Pokud se dědici dohodnou, notář dohodu schválí a dědictví je tak rozděleno podle přání dědiců. Pokud k dohodě nedojde, vydá notář usnesení, kterým se pozůstalost rozdělí mezi dědice podle zákona. Pokud se žádný účastník neodvolá, nabývá rozhodnutí právní moci a dědicové se stávají vlastníky dědictví podle rozhodnutí. Pozor na to, že až nabytím právní mocí rozhodnutí je dědické řízení ukončeno a dědicové pak mohou vystupovat jako majitelé zděděného majetku vůči třetím osobám.

Dědická daň a další platby spojené s dědictvím nemovitosti

• Poplatek notáři: od ledna 2021 došlo k navýšení sazeb odměny notáře v dědickém řízení u nižších částek pozůstalosti. Poplatek se vypočítává procentuální sazbou z hodnoty dědictví, nejméně však 600 Kč.

Daň dědická a daň z příjmu: dědická daň byla v roce 2014 zrušena a veškeré dědictví je od daně osvobozeno. Od daně z příjmů fyzických osob jste jako dědic opět osvobozeni. V několika případech ale existuje z osvobození výjimka a daň jste povinni zaplatit. Pokud se jako dědic rozhodnete nemovitost prodat. V tom případě si hlídejte pětiletou (pro nemovitosti zděděné do 31.12.2020) nebo nově desetiletou (pro nemovitosti zděděné po 1.1.2021) lhůtu. Po jejím uplynutí můžete nemovitost prodat bez placení daně z příjmů z prodané nemovitosti. Jestliže prodáte nemovitost získanou dědictvím a zůstavitel byl příbuzný v přímé linii, zkracuje se tato lhůta pro osvobození o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. Dědicem v přímé linii jsou: manžel/ka, děti, vnoučata, rodiče a prarodiče.

Zdroj: Quantum reality

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout