Jak se starat o plíce, než si o to řeknou samy

Rozloha 70-90 m2, nejedná se o rozměry malého sportovního kurtu či zahradního bazénu, je to plocha lidských plicních sklípků. V těchto mnoha komůrkách probíhá klíčový proces dýchání. Denně se průměrný zdravý dospělý člověk nadechne zhruba 17 000 krát až 30 000 krát, tedy 12 až 20 nádechů za minutu. I přes to, co vše pro nás plíce dělají, jim stále více Čechů škodí, a svým nezdravým životním stylem si způsobují závažnou nemoc – rakovinu plic. V České republice jí každoročně onemocní více než 6 500 lidí a jedná se o čtvrtý nejčastější typ rakoviny u mužů i u žen. Jak plíce chránit a udržet je zdravé si každoročně připomínáme 1. srpna na Světový den rakoviny plic. 

Když se plíce ozvou, většinou je už pozdě 

Světová zdravotnická organizace ukazuje, že rakovina plic je ve světovém měřítku nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu vůbec – zabíjí více lidí než rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Podle národního onkologického registru v České republice onemocní rakovinou plic každoročně více než 6 500 lidí. „Na nemoc se většinou přichází pozdě, protože plíce nebolí a první příznaky lidé často odbydou mávnutím ruky. Přibližně 85 % těch, co přijdou k lékaři, již nebojují o plné vyléčení, ale o prodloužení života,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. 

Typickými příznaky jsou dlouhodobý kašel, vykašlávání krve, dušnost a bolest na hrudi, ale v časném stadiu často žádné příznaky nevznikají, což komplikuje včasný záchyt. „Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno.

Tabák ale i elektronické cigarety nad plícemi stále “vítězí“ 

Znečištěné ovzduší, pravidelné vdechování chemických látek na pracovišti (např. azbest, radon či některé druhy prachu), aktivní a pasivní kouření či genetická zátěž – to všechno jsou faktory, které mají na vznik rakoviny plic vliv. Mezi nimi však jednoznačně vede tabákový kouř. Ten se jako nejvýznamnější rizikový faktor podílí na většině případů vzniku karcinomu plic a následného úmrtí. Mnozí z uživatelů nikotinu si hazard s vlastním zdravím uvědomili a volí proto alternativy ke klasickým cigaretám. Ty je před onemocněním ale nebrání, naopak. „U jednoho z pěti kuřáků se postupem času vyvine CHOPN, kouření z více než 70 % způsobuje rakovinu plic. Kuřáci často přecházejí na náhrady klasických cigaret s představou, že jsou šetrnější, ale opak je pravdou. Hladina nikotinu není v těchto produktech nijak regulována, a lidé tak do sebe dostávají vysoké koncentrace jedu,“ vysvětluje Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.

Nejen aktivní, ale i pasivní přijímání tabákového kouře je rizikové pro rozvoj onemocnění plic. „Je prokázána řada diagnóz u dětí, které vyrůstaly v kuřáckém prostředí: častější záněty uší, respirační infekce, astma, snížená imunita, poruchy pozornosti a chování. Pasivní kouření bývá také spojováno se syndromem náhlého úmrtí novorozence (SIDS),“ vysvětluje Mgr. Adam Kulhánek Ph.D. MBA, adiktolog a vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku 1. LF UK. V gastronomii přišla pasivnímu kouření stopka před 8 lety a trvá dodnes. „Jsem vděčná, že naše společné úsilí vedlo k posílení boje proti kouření na politické i odborné úrovni. Dobrým signálem pro zdraví české populace je, že tzv. protikuřácký zákon zůstal i přes snahu o změkčení v původním znění,“ uvedla MUDr. Alena Šteflová Ph.D., MPH, bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví.

Prevence nic nestojí, ale zachrání život

Světový den rakoviny plic nám připomíná, jak rozhodující je včasný záchyt a prevence onemocnění.  Když víme, co plicím škodí, můžeme to změnit. Ne vždy je to ale jednoduché - změnit zaměstnání, kde vdechujeme škodlivé látky, není vždy možné ze dne na den a bydlení v horách pro všechny je také spíše utopie. Naopak přestat kouřit je sice těžkou, ale svobodnou volbou pro každého. Statistika ukazuje, že většina kuřáků přestává s kouřením opakovaně, v průměru víc než šestkrát za život. „Z každého pokusu je třeba se poučit: co pomohlo a co naopak vedlo zpátky k cigaretě a podle toho se příště zařídit. A když se nedaří přestat, je dobré vyhledat odbornou pomoc, která úspěšnost významně zvyšuje. Každopádně kuřákům vzkazuji: Nepřestávejte přestávat!“ uvádí prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN.

I plíce můžeme trénovat