Jak si vybrat školku?

Duben byl každoročně měsícem otevřených dveří pro většinu školek. Prošli jste jich několik a stále nejste rozhodnutí, do jaké školky chcete své dítě zapsat? Na jaké věci se zaměřit a na jaké se případně ještě doptat?
 
Viděli jste prostory, viděli jste paní učitelky, jídelníček, znáte aktivity a kroužky, které školka nabízí, a přesto nevíte, kterou si vybrat? Ve většině školek vám řeknou podobné věci – do jídla se děti dnes už nenutí, aktivity a vzdělávání se obvykle řídí nějakým typem programu, který koresponduje s daným ročním obdobím a paní učitelky jsou na dnech otevřených dveří většinou milé a reprezentativní. Jak tedy správně vybrat?

Někteří rodiče vybírají zejména podle typu vzdělávacího programu školky. Rozhodují se třeba mezi montessori nebo walsfdorskou pedagogikou, lesní školkou nebo klasikou.

Existuje několik tipů, jak posoudit, zda jsou učitelky v souladu s vašimi hodnotami a výchovou. Pokud si třeba ze dnů otevřených dveří nejste stále jistí, domluvte si ještě jednu soukromou schůzku a navštivte školku během klasického denního režimu. Z takové schůzky lze ledacos vyčíst – jak na sebe děti ve skupině reagují, jak řeší vzájemné konflikty nebo zda mají k učitelkám důvěru, mají je rádi, …  Někdy se stačí párkrát projít kolem zahrady školky nebo zajít na hřiště, kam třída z preferované školky chodí a vnímat jaké jsou ve třídě vztahy nebo jak se učitelky s dětmi baví.

Mnoho rodičů dnes již preferuje respektující přístup. Ten už mohou vyčíst třeba z názoru na adaptaci. Některé školky mohou stále razit teorii „však oni si zvyknou“, ale v lepším případě přistoupí k procesu separace s empatií a individuálním přístupem a nabídnou pomalé zvykání si na nové prostředí s postupným navyšováním času stráveného ve školce. To stejné platí i v rámci plenek. Některé školky mají nulovou toleranci plenek u dítěte, s někým se dá domluvit alespoň na plence na odpolední spánek.

Důležitým pilířem, na který bychom se měli při výběru školky zaměřit, je komunikace s rodiči. Mělo by být společným zájmem posilovat vztahy mezi pedagogy a rodiči a prohlubovat vzájemnou důvěru. Ta by neměla být automatická – ve stylu, věřte nám, že se o vaše děti postaráme a během dne nám nepište.

Úsměv paní učitelky je nezbytnou součásti každého dne ve školce. 

Věnujte mu pozornost.