Jak to vidím já: Pouť (Beátka)

Když jsem poprvé zaslechla, že u nás bude pouť, zaujalo mě to asi tak, jako když se táta nesmyslně a přespříliš horlivě rozčiluje nad tím, že ti pánové v barevných tričkách s čísly na zádech běhající za malým, kulatým balónem, opět nevyužili nabízenou šanci. Nový rozměr pro mě tento výraz dostal až v tom okamžiku, kdy se u nás ve spojitosti s poutí začalo hovořit i o kolotočích, houpačkách, spoustě hraček a jiných lákadlech. Tedy snadná vidina bláznivého vyžití se. A jak už to tak v rodinách bývá, hodná babička přispěla drobnou korunkou na to, aby její nejmladší vnučka poprvé okusila tento vrtoch zvaný kolotoče.

Počasí nám přálo. Sluníčko zastiňovaly drobné mráčky, dovolující pobyt na čerstvém vzduchu jak malým dětem, tak osobám bez řádné pokrývky hlavy. Jak vidno, spousta osob mužského pohlaví poctivě dodržovalo pitný režim: s velkým plastovým pohárem plným žlutavé tekutiny vrávoravým krokem doprovázelo své potomky a velmi často otevíralo své původně naducané peněženky. Inu, ani zábava není zadarmo.

Nedokázala jsem od té nádhery odtrhnout oči. Něco se točilo, něco houpalo, ale většina atrakcí měla společný jeden prvek: řev a jekot.  Bála jsem se, že se  těm lidem uvězněným  a zaklíněným v sedadlech děje něco hrozného, ale táta mi vysvětlil, že je to jen projev radosti a nadšení. Tak už alespoň vím, jak reagovat, až dostanu kopec dárků k druhým narozeninám… Chtěla jsem vyzkoušet všechno. Ale jelikož se maminka bála a před chvílí neúspěšně odmítala objemný a velmi sytý oběd u babičky, musela jsem se spokojit jen s vláčkem (tss, si snad o mě myslí, že jsem nějaké prtě) a  malým, řetízkovým kolotočem, ale nakonec, nakonec se se mnou maminka proletěla v labuti. To vám byla ale krása!  Vznášely jsme se vysoko jako ti ptáčci, které denně vídám z okna….A tam, to když jsme byly úplně nejvýš,  jsem to zahlédla... Krásný růžový pejsek s blikajícíma  očičkama, který čekal jenom na mě. Zkrátka taková zasloužená trofej.

A teď nám tu štěká a běhá po pokoji, i když mám tajné podezření, že se mu maminka chystá vytáhnout baterky a dělat jakoby nic, ale já už si to ošéfuju! Beru ho jako vzpomínku na jedno krásné odpoledne.

A příští rok nanovo. Ale jenom si ohlídám mámu, aby šla na pouť s prázdným žaludkem, protože tentokrát  chci vyzkoušet úplně všechno!

Užívejte si léta, vaše Beátka 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10