Jsou superpotraviny opravdu tak super?

Chia, açaí, goji, chlorella, quinoa, guarana, maca. Ještě před pár lety tyto výrazy v našich končinách nikdo neznal. Dnes najdeme alespoň jednu z nich v každém supermarketu. Není pochyb o tom, že takzvané superpotraviny obsahují vysoké množství tělu prospěšných látek. Ovšem dokáží tyto exotické plodiny opravdu takové zázraky, jaké jsou jim připisovány? I v našich luzích a hájích najdeme stejně ceněné a pro tělo stejně blahodárné plodiny jako ty vonící exotikou.  

Proč „super“?

Superpotraviny jsou výživově bohaté plodiny rostlinného původu bohaté na vitamíny, minerální látky, vlákninu, fytonutrienty a antioxidanty. Jejich přesnější vymezení a kompletní seznam však neexistuje. Jsou jim připisovány skvělé účinky na naše tělo, jako je detoxikace organismu, zvýšení imunity či boj proti choroboplodným zárodkům. Neexistují však klinické studie, které by zázračné funkce jednoznačně potvrzovaly.

Prověřeno generacemi

Většina rostlinných látek dnes považovaných za superpotraviny má převážně exotický původ a při výčtu jejich kvalitativních vlastností se autoři odvolávají na jejich oblibu u starověkých civilizací. Například staří Mayové a Aztékové využívali chia semínka jako zdroj energie. Goji (kustovnice čínská) je zase v čínské medicíně využívána už po staletí a quinoa byla peruánskými Inky považovaná za poklad.

Všechny zdravé potraviny jsou superpotraviny

Byla by škoda zajímat se pouze o konkrétní hodnotu výživných látek jedné superpotraviny. V podstatě každá zdravá plodina (a zdravě vypěstovaná) obsahuje jedinečnou kombinaci vitamínů, minerálních  látek a fytonutrientů. Jejich pestrým výběrem a pravidelným zařazováním do jídelníčku pokryjete potřebu zdraví prospěšných látek a uděláte pro sebe mnohem více, než zakoupením jedné marketingově podpořené superpotraviny.   

Exotika, ale za jakou cenu

Problém superpotravin je skryt v zemích jejich původu a způsobu pěstování, svou roli hraje i jejich přeprava. V Číně, Mexiku či Jižní Americe neexistuje dostatečně vysoká ochrana spotřebitele, na níž jsme v Evropě zvyklí. V těchto zemích se v zemědělství používají i hnojiva, která u nás nemusejí splňovat všechny předpisy. Dovážené superpotraviny tak mohou obsahovat zbytky pesticidů, těžkých kovů i dalších látek.

Z lesů a zahrádek

Nejen potraviny přivážené z velkých dálek obsahují velké množství vysoce prospěšných látek pro lidský organizmus. Stejnou službu zvládnou i plodiny z vaší zahrádky či ty nasbírané v lese. U lokálních „superpotravin“ navíc odpadají obavy spojené s jejich nejasným původem, problematickým dovozem nebo způsobem jejich zpracování.  

Síla marketingu

Narůstající obliba superpotravin ve světě je také spojena s negativními dopady jejich boomu. Klamavý marketing v důsledku nedostatečné legislativní úpravy mnohdy sahá hluboko do kapes koncových zákazníků, tedy nás. Fakt, že se exotické potraviny označí jako super, vyvolává dojem, že ostatní „normální“ potraviny nejsou tak zdravé, což je nesmysl. Ostatní potraviny jako např. zelí nebo lesní ovoce jsou v zásadě stejně super, mají stejně hodnotné nutrienty.

Lokální a sezónní

Doktorka Susan Bowerman radí vyměnit exotické super prášky, tabletky a bobule za ty lokální (pro nás tedy české), snadno dostupné a generacemi předků prověřené. Vsaďte na lněné a konopné semínko, borůvky, brusinky, maliny, ostružiny, kysané zelí a další kvašené potraviny, ořechy, čerstvý špenát, rakytník nebo česnek.

Odborníci se shodují v tom, že správně sestavený jídelníček bohatý na sezonní a čerstvé plodiny, ovoce a zeleninu je pro náš středoevropský organismus to nejlepší. Protože třeba takové divoké borůvky či fazole, podle vědců údajně nejbohatší na antioxidanty, není třeba hledat v obchodech se zdravou výživou.