Moje první dražba

Jak se tak blížil onen osudný večer, přípravy vrcholily, dokonalý účes, krásné nalakované nehty a samozřejmě nesměla chybět ani večerní róba. Sice je to vesnický ples, ale proč si ho neužít jako princezna.

Plesík začal dle plánu ve 20 hodin, tombola plánovaná na půlnoc. Lidí přišlo vcelku dost, sál se zcela zaplnil, povídalo se, pilo se a tancovalo.

Jak se blížila půlnoc, začalo se chodit s tombolou a lidé skupovali lístky jako diví. Já jsem si také koupila a tajně doufala, že vyhraji reflexní vestu, kterou jsem sice dala do tomboly, ale měla jsem na ni zálusk od doby, kdy mi reklamní předměty přišly. Nicméně jsem to ponechala náhodě a všechny objednané vesty jsem dala jako ceny do tomboly. 

Když se o půlnoci začalo s vydáváním cen, utvořila se fronta a lidé čekali, až každému výherci předají organizátoři jejich výhru. Měla jsem ze svých několika zakoupených lístků jeden výherní, nedočkavci se chodili dívat, co se pod kterým číslem skrývá, aby věděli, co vyhráli, já jsem tam radši ani nešla s tím, že se nechám překvapit J

Možná by mi to ulehčilo následující chvíle, ale za tu srandu, co se pak stala, to stálo.

Začalo to tak, že kamarád vedle od stolu tu vestu vyhrál. A já jen tak ze srandy mu říkám, že bych tu vestu chtěla taky. On se toho chytil a že za 100,- Kč mi tu vestu prodá, váhala jsem, že mám taky jednu výhru a co kdyby to vesta byla, ale pořád jsem se tam podívat nešla, že se nechám překvapit. Nakonec mě kamarád ukecal a za panáka zelené mi tu vestu nechal. Šli jsme teda do baru, koupila jsem panáky a poseděli jsme, to už jsem vestu měla na sobě, byla to součást „obchodu“. Ještě si k tomu přisadil, že teda když už bych tu vestu přeci jen vyhrála, tak ať ji dám vydražit.

Cestou zpět na sál, jsem si konečně zašla pro svoji výhru - málem mě na pódiu trefil šlak, když mi pořadatel podával balíček s reflexní vestou.

Teď situace nabrala na obrátkách a už to jelo, kamarád vyprovokoval dražbu této vesty ve prospěch místních hasičů. Kapelník to s přehledem komentoval a já jako hlavní dražitel předváděla kvality této vesty.

Vyvolávací cena 1,- Kč a mohlo se začít, když se cena dostala na 150,- Kč a chvíli se nic nedělo, přiběhl nějaký pán se 150 korunami a že si odnese vestu i s figurínou, ale to pořadatelé zamítli, dražila se POUZE vesta. Proběhlo pár otoček jako na přehlídce, ukázka, jak vesta dělá krásnou postavu, a že i v nepříjemných situacích bude majitel vesty „pod křídly lva“.

Nakonec se cena zastavila na 555 korunách a bylo vyřešeno.

Peníze se předaly hasičům a ples pokračoval dál.

Domů jsem odcházela s dobrým pocitem, že jsem přispěla místním hasičům - a to vlastně hned dvakrát:) 

Jitkasturc - čtenářka
ChytráŽena.cz