Může konzumace pečiva za přibírání na váze?

Pečivo je pro některé nedílnou součástí jídelníčku. Pečivo snídáme, přikusujeme v poledne k polévce, svačíme jej, v některých případech jím řešíme i rychlou večeři. O této oblíbené pochoutce se toho hodně traduje, málokdo ale ví, co je pravda a kde začíná mýtus. U zastánců zdravé výživy se pečivo stále častěji dostává na černou listinu. Hned vedle sladkostí, polotovarů nebo jídel z rychlého občerstvení. Přitom kvalitní pečivo nejenže tělu neublíží a skvěle chutná, ale může být i každodenní součástí dietní stravy.

Nezáleží až tak na tom, zda je to bílé pečivo či celozrnné - z chemického hlediska se v podstatě jedná o sacharidy, které se více či méně do těla vstřebávají a jsou využité buď pro výdej energie nebo uloženy do tuku.

Pokud obviňujete z přibývajících kilogramů na váze právě pečivo, děláte chybu. Tloustnutí, pokud není na vině závažný zdravotní problém, je proces, při kterém přijímáme ve stravě více energie, než vydáváme. Což je problém většiny lidí. Je spousta potravin, které část společnosti vnímá jako špatné, nebo po kterých se zaručeně tloustne, například oříšky, které obsahují poměrně vysoké množství tuků, ale ve své podstatě nejsou špatné ba naopak. To samé platí i u pečiva a množství, které konzumujeme.

Celozrnné pečivo je tou zdravější volbou

Nejzdravější variantou je pečivo celozrnné. To musí dle legislativy obsahovat minimálně 80 % celozrnné mouky, která může být pšeničná, žitná, případně jejich kombinace. Zrno je zpracováno celé i s obsahem, díky čemuž je bohatší na vlákninu i vitamíny, například B, D nebo E a má navíc nižší již zmiňovaný glykemický index. Neobsahuje tolik prázdných kalorií a k zasycení vám stačí menší množství, než je tomu u pečiva světlého. Toto pečivo je většinou dražší a v běžných obchodech jej málokdy seženete. Celozrnné pečivo poznáte také po rozkrojení, viditelně se v něm totiž nacházejí kousky slupek a pšeničných klíčků. Vždy je potřeba číst složení, protože pečivo, které se možná může zdát jako celozrnné, jím ve skutečnosti být vůbec nemusí.

Problémy spojené s nadměrnou konzumací pečiva

Přílišná konzumace pečiva může vést ke gastrointestinálním obtížím, a to hlavně se žaludkem. Můžete například trpět plynatostí, nadýmáním, ale i křečemi v břiše, zácpou nebo naopak průjmem a nevolností. Lidé mývají bolesti hlavy a migrény. Někteří jedinci se potýkají s chronickou podrážděností a větší náladovostí. Někteří mají i neurologické problémy či trpí častou únavou. Vynecháním lepku po nějakou dobu, či omezením jeho konzumace tělu ulevíte a pročistíte. Jistě pocítíte i více energie.

Zdravé alternativy

V supermarketech a pekárnách se můžete setkat také s pečivem špaldovým. Špalda je považována za zdravější verzi klasické pšenice. Oproti klasické pšenici je lehce stravitelná, a proto je více doporučována lidem, kteří mají alergii na pšenici. Špaldové pečivo obsahuje sacharidy s krátkým řetězcem, které mohou být problematické pro osoby se syndromem dráždivého tračníku a alergií na lepek. Pečivo může i nemusí být celozrnné, opět záleží, zda se použijí celá zrna nebo jen jejich středy. Celozrnná špaldová mouka je bohatá na vlákninu a také na minerální prvky a pomáhá pozitivně stimulovat imunitní systém.

Pšeničná mouka, pšeničný škrob nebo čistý lepek se mohou skrývat v téměř každé potravině. Je tedy důležité sledovat etikety a číst složení. Při vaření a pečení naštěstí v dnešní době není takový problém najít alternativu za klasickou bílou mouku. Nejčastější alternativou bývá pohanková, rýžová, jáhlová, kukuřičná či amarantová mouka.

Jak vybrat správné pečivo

Jaké pečivo si tedy máte vybírat? Kromě chuti záleží i na tom, zda právě hubnete, hledáte výrobky s vysokým obsahem vlákniny a vitaminů či minerálů, nebo třeba máte lékařsky předepsanou dietu. Každopádně se řiďte složením.

Pozor si dejte na všechny druhy, které mají označení „tmavé“, „fitness“ a podobně. Mnohdy totiž zdání klame a namísto zdravějšího pečiva se vám dostane jen obyčejného z bílé mouky, pouze obarveného. Takže výsledek bude v podstatě stejný, jako kdybyste si koupili klasický rohlík. Proto se opravdu vyplatí sledovat složení a názvy, které jsou upraveny směrnicemi. Vybírat můžete třeba podle původu mouky, složení, zda byl použit kvásek nebo ne, zda se přidávají aditiva, staré pečivo (častokrát pekárny starý chleba namelou a dodávají do nově pečeného) apod.

Zdroj: MUDr. Rodion Schwarz

Přílepská ordinace

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout