MDŽ nebo Den matek?
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Rebarborový koláč - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Předtím než jsme si ho přinesli domů, tak jsme pořídili základní věci a postupně jsme je dokupovali. Klec, kterou jsme měli, v které bylo od prvního dne, tak nám z ní malý zakrslý králíček vyrostl a tak jsme museli kupovat novou. Abych se vrátila k prvnímu dni, co byl u nás, tak jsme ho nechali dvě hodinky rozkoukat se, jak radí v knížkách, aby bylo v kleci, tak jsme to udělali úplně jinak, dali jsme dečku na stůl s pitím i jídlem a dali jsme našeho malého drobečka na dečku, samozřejmě jsme ho hlídali, aby nespadl.
Jak se koukalo po pokoji, no a za půl hodiny se to začalo hýbat, nejdříve šlo ke mně, chtělo se pochovat a v náručí mi to usnulo, když se probudilo, tak jsem ho zas dala na dečku a začalo běhat, až doběhlo k mému příteli, který držel malého plyšáka, kterého má doteďka, pořád s tím plyšákem spí a i cestuje. Když tomu našemu zakrslému králíkovi byly čtyři měsíce, tak jsme zašli k veterináři, aby nám pověděl, co je to za pohlaví, jestli je to samec nebo samička. Od rána s přítelem jsme se dohadovali, co je to za pohlaví, až jsme se vsadili o to, kdo udělá večer večeři - já jsem se vsadila, že je to samička a přítel, že je to samec.
Veterinář udělal důkladnou první prohlídku a konstatoval, že je to zdravé, dobře krmené - nic tomu nechybělo, pak se chystal se podívat, co je to za pohlaví a z ničeho nic z přepravky nám to uteklo po ordinaci, tak jsem si klekla na zem, ruce jsem dala před sebe, aby ke mně přišlo. Přítel i veterinář stáli na místě nehybně, nakonec po pěti minutách ke mně přišlo, vzala jsem ho do náruče, no a veterinář dokončil prohlídku a řekl s úsměvem: „Je to krásná zdatná samička, ta vás ještě překvapí.“ Pak jsme se s přítelem na sebe zděšeně podívali: jak se bude jmenovat? No a mě samozřejmě napadlo první jméno a to jméno bylo krásné, Leidy. Naštěstí jsme se shodli, od té doby to slyší na jméno Lejdynka.Osmého dubna 2015 jsme si řekli, že jí koupíme kočičí toaletu, že ji tam naučíme, nikdy nás nenapadlo, že bude tak šikovná. Než jsme nalistovali v knížce stránku, jak naučit takovéto zvířátko - no připravené to bylo i s podestýlkou - trošku koukneme na ni okem, no a ona byla v kočičí toaletě udělat svou potřebu. V knížce se psalo v příručce: do té podestýlky dejte králíkovo pár bobků, ale my jsme to nepotřebovali, ona nejspíš věděla, co tam má udělat, protože jsme ji pochválili. Pak to zkusila na podlahu udělat pár bobků, tak jsme jí řekli:„To se nedělá.“ A od té doby chodí jen do kočičí toalety.
Letos v červenci jsme byli u veterináře, zeptat se na cestování s naší Leidynkou, do té doby jsme cestovali k mojí babičce i k mamince vlakem bez přepravky - bylo teplo tak akorát, na naší Leidynku, koupili jsme jí kšírky a navíjecí vodítko v délce 5 m. Měli jsme navíjecí vodítko na 3 m, ale zdálo se nám, že je to moc krátké, když jdeme na vycházku. Teď ho máme jen na výlety, když jezdíme spojem na výlet. Veterinář nám řekl, že dokud náš králík zakrslý rád cestuje, tak ať to zkusíme. 15. července 2015 jsme jeli na dovolenou i s naší Lejdynkou vlakem až do Libereckého kraje, když v nějaké stanici vlak čekal nějakou dobu, tak jsme o tom věděli díky ochotným průvodčím, kteří se nás zeptali, jestli se náš ušák nechce vyvenčit. Tak jsme šli vyvenčit. Na dovolenou jsme dorazili na místo s přepravkou úplně čistou a suchou, věříme tomu, že kdyby nebyli průvodčí tak ochotní, tak bychom ji pak museli 2 km od vlaků nést na určité místo na dovolené.
Vlakem do dneška jezdí velmi ráda, i autobusem a i autem, ale nejraději má stejně v dopravě vlak, stačí se zmínit, že pojedeme na výlet. Jak běhá po místnosti, donese nám kšíry, navíjecí vodítko a přepravku, máme to docela jednoduché, dělá to sama od sebe. Když se jí věnujeme každý den, i s ní dovádíme, nejraději chodí na vycházku k potoku a dokonce když bylo léto, tak se sama trošku smočila ve vodě, ale taky mě pěkně umokřila. Domů od potoka to máme rekordně za 4 minuty k baráku, ale k potoku jdeme 10 minut pomaličku, nebo ji necháme na zahradě a tam si běhá, přitom hlídá dobře a pečlivě: nic jí neunikne, nikdo cizí nesmí na náš pozemek, jinak je schopná kousnout. Vypozorovali jsme to, když přítel přijel z práce a měl novou mikinu, tak ho kousla, jinak ho vítá tím, že kolem něj běhá a chce si s ním hrát tak zvaně na babu, zkrátka jako by říkala „chyť si mě, jestli to dokážeš“.
Snad je tam něco pro vás užitečné, chvilky s naší Lejdynkou, jestli pořizujete svému dítěti zakrslého králíka a nemůžete se rozhodnout.
Napsala jsem jen pár krásných chvilek. Jinak jsem chovala kočky, křečky a papouška.
Leknínka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
