Návrat do reality

Je pátek, opouštíme hotel a jdeme na autobus. Čeká nás cesta do Prahy a potom ještě vlakem domů. Moc se nám nechce. Užili jsme si ve Špindlerově Mlýně pár krásných dnů, i když poměrně horkých. Nastupujeme do autobusu a odjíždíme. Z okénka se ještě naposledy podíváme na vrcholky hor a Labskou přehradu. Tak ahoj, třeba někdy příště.

Cestou do Prahy se dozvídáme, že nejezdí metro, tramvaje a ani vlaky. Takže po klidné dovolené nás čeká návrat do tvrdé reality. Hledáme na internetu informace, co se vlastně děje a jak se dostaneme domů. Dcera píše, že v okolí našeho bydliště též elektřina nejde. Z Černého Mostu na nádraží Libeň jsme se dostali, dále ale už ne. Postává zde poměrně dost lidí, nikde nejsou žádní pracovníci Českých drah, aby předali nějaké informace. I když v ten okamžik asi také nevěděli, jak se bude situace vyvíjet.                                                                                                                      

Zhruba po 45 minutách přichází zpráva, že pojede osobní vlak na Kolín. V ten okamžik se zvedli skoro všichni lidé a šli na nástupiště. Průvodčí sděluje, že za chvíli pojede další osobní vlak. Čekáme tedy až na ten druhý, naštěstí není tak plný. V Kolíně u informací je nekonečná fronta. Na tabulích přeskakují informace o odjezdech vlaků s neskutečnými zpožděními. Nakonec jsme z Kolína odjeli vlakem, kterým jsme původně měli jet už z Prahy zhruba před hodinou. Domů přicházíme s 1,5hodinovým zpožděním. To ještě jde.

Večer se dívám na televizi a poslouchám informace o blackoutu – rozsáhlém výpadku elektrického proudu v několika krajích. Ukazovali i několik nádraží, kde lidé stále čekali na své spoje. Měli jsme štěstí, že náš vlak jel docela brzy. Litovala jsem cestující, kteří odjížděli na dovolenou nebo se vraceli a ujížděly jim spoje. Pro někoho to byl asi pořádný adrenalin.

V dnešní době ke všemu využíváme elektřinu. Život bez ní si nedovedeme představit. A potom ji najednou nemáme. Co v ten okamžik můžeme dělat? Vůbec nic. Nefungují ani ty nejzákladnější věci. V mnoha zemích se to už stalo. Zde u nás to bylo poprvé a všichni zažili šok. A to to netrvalo až tak dlouho. Dlouho spíše trvalo, než se vše vrátilo do zajetých kolejí. Snad se to nebude opakovat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10