Pečujte o svůj zrak: Kdy navštívit optičku, optometristku či oční lékařku?

Každá z uvedených profesí hraje důležitou roli a pomáhá lidem s lepším viděním. Někteří lidé však povolání optičky, optometristky a oční lékařky mohou zaměňovat. Například v průzkumu očních klinik NeoVize z roku 2020, který se zaměřoval na seniory, uvedla 3 % dotázaných, že vůbec nenavštěvují očního lékaře, ale jen optiku. V jedné z odpovědí zaznělo, že důvodem je, že „optik mi změří oči stejně jako doktor“. Návštěva optiky však nenahradí komplexní vyšetření u optometristy či očního lékaře, který dokáže odhalit i řadu nemocí, jež zpočátku probíhají bezpříznakově.

V zásadě lze říci, že optik je pracovník, jenž se zabývá prodejem brýlí a kontaktních čoček a poradenstvím v této oblasti, optometrista je zdravotnický pracovník, který se specializuje na vyšetření zraku, zejména zrakové ostrosti. Měří dioptrie, zjišťuje nitrooční tlak a jiné parametry. Na základě výsledků může předepsat brýle, kontaktní čočky nebo doporučit další vyšetření u očního lékaře. Oční lékař se specializuje na diagnostiku a léčbu očních onemocnění. V následujícím článku vám představíme blíže jednotlivé profese i převratný vývoj, kterým obory za poslední roky prošly.

Optika je obor, který se zabývá výrobou a prodejem brýlí, kontaktních čoček a dalších optických pomůcek. „Chtěla jsem studovat střední školu s určitým zaměřením a optika se mi zdála jako pěkná práce s lidmi a v hezkém prostředí,“ vzpomíná optička Kamila Pavlincová z Oční optiky OptoVize Brno, co ji přivedlo k této profesi. Absolvovala proto středoškolské studium s maturitou v oboru oční optik/technik. „Bohužel spousta optik ale zaměstnává i lidi bez tohoto vzdělání a zaškolí si je sama,“ dodává. Optik nabízí celou řadu služeb: pomoc s výběrem vhodné obruby, doporučení vhodné brýlové korekce dle typu obruby a dle dioptrie, poradenství, opravy brýlí, zábrus brýlových čoček, servis brýlí, prodej slunečních brýlí i drobného sortimentu, jako jsou spreje, mikrovlákna, lupy atd. „Spousta lidí se bojí nosit brýle. Mají obavy, že jejich dioptrie nebo požadavky nejsou technicky možné, anebo že jim brýle nesluší, případně že jsou moc drahé. Proto doporučuji zajít do optiky a poradit se tam s odborníky. Nebojte se zeptat na cokoliv, rádi vám se vším poradíme, vysvětlíme a uděláme cenovou kalkulaci,“ říká Kamila Pavlincová.

Do optiky můžete vyrazit i tehdy, jestliže chcete pouze změřit ostrost zraku. „U nás konkrétně je měření zraku zdarma a na objednání,“ uvádí Kamila Pavlincová. Komplexní vyšetření zraku zajišťují optometristé, kteří působí buď v optikách, anebo ve zdravotnických zařízeních, jako jsou oční kliniky či nemocnice, kde spolupracují s očními lékaři. „Že jsem se stala optometristkou, byla vlastně náhoda. Po gymnáziu jsem chtěla jít studovat fyzioterapii, ale asi týden předtím, než se podávaly přihlášky na vysokou školu, byla mamka na vyšetření u očního lékaře, který spolupracoval právě s optometristou. Přišla naprosto nadšená, jak to bylo výborné a že v té optometristce úplně viděla mě. Dala jsem si tedy přihlášku ještě i na optometrii, a nakonec se na ni dostala. Už po prvním měsíci studia jsem zjistila, že je to pro mě opravdu ideální obor,“ přiznává s úsměvem optometristka Bc. Aneta Čunderlová. Pro výkon této profese je tedy nutné vystudovat vysokoškolský obor Optika a optometrie, kde lze získat bakalářský či magisterský titul. 

Základem práce optometristy je měření dioptrií a předpis brýlí. „Dříve jsem pracovala v optice, tam jsem nejen měřila zrak, ale například jsem obsluhovala i brus, na kterém se zabrušují brýlová skla do obrouček. Nyní pracuji na oční klinice, kde je náplň práce jiná,“ vysvětluje Aneta Čunderlová. Hlavní je opět měření dioptrií, ale protože spolupracuje s lékařem, musí umět obsluhovat také různé oftalmologické přístroje, a hlavně umět číst výsledky měření. „Také pracuji jako sálový technik, což znamená, že obsluhuji laser při refrakčních operacích, kdy si pacient nechává odstranit dioptrickou vadu,“ dodává optometristka.

Denním chlebem je pro optometristu práce se zařízením, jemuž se říká foropter. Dříve se měřily oční vady pomocí zkušební obruby a skel, která se postupně měnila, aby se pacientovi stanovila optimální korekce. Foropter je moderní přístroj, u něhož stačí pouze stisknout tlačítko. „Už mechanicky nic nevkládám ale sklíčka mění řídící jednotka. Pacienti říkají, že je to pro ně pohodlnější, protože nemají na nose těžké zkušební brýle. Navíc je proces rychlejší a pro mě se lépe provádějí některá složitější vyšetření, třeba skrytého šilhání,“ vysvětluje Aneta Čunderlová. Mezi další přístroje, které nejčastěji používá, je autorefraktometr, který měří objektivně dioptrie, tonometr pro měření nitroočního tlaku či Pentacam, což je přístroj na analýzu rohovky, a OCT, který vyšetřuje sítnici. „Nejzákladnější vyšetření na brýle u mě trvá okolo 30–45 minut, ale vždy záleží na tom, s jakým problémem člověk přichází a jaké vyšetření potřebuje,“ doplňuje optometristka.

Pokud se rozhodnete nosit kontaktní čočky, nespoléhejte pouze na nákup v e-shopu. Nejprve byste se měli poradit s odborníkem. U optičky se lze informovat, jaké jsou typy, druhy a značky čoček a můžete je tady také zakoupit. Vaše cesta by ale měla každopádně vést k optometristovi, který s vámi provede první aplikaci. „Učíme klienty čočky nasazovat, vyndávat, jak s nimi manipulovat, jak dodržovat hygienu a o čočky pečovat, ale především vybereme ten správný typ kontaktní čočky, která na oko patří. Ne každá čočka totiž na daném oku sedí. Nejde jenom o dioptrie, ale i o to, jak je oko formované, jaké má zakřivení. Důležité je, aby čočka nebyla na oku příliš nalepená, protože potom rohovka nemá dostatek kyslíku a nemůže dýchat,“ popisuje rizika Aneta Čunderlová a doporučuje, aby nositelé čoček chodili i následně alespoň jednou za rok na kontroly, při nichž se zjišťuje, jestli čočky nepůsobí oku problémy. U více než 60 % uživatelů kontaktních čoček se totiž objevují některé z potíží. Nejčastěji se jedná o pocit řezání a pálení či červené oči, dojít ale může také na zánět spojivek či rohovky. Na vině je často nevhodná hygiena či manipulace.

Výsledky měření, které provádí optometrista, jsou velice cennými podklady pro vyšetření očním lékařem. Právě díky nim oftalmolog zjistí, jak daný člověk vidí, kolik má dioptrií, zda se jeho vidění lepší či nelepší, jaké má hodnoty nitroočního tlaku a další důležité parametry. „Pokud má pacient dlouhodobě potíže s viděním, nemůže zaostřit na televizi nebo při čtení, nevidí dobře při řízení, nebo ho bolí hlava, optometrista mu dokáže pomoci. Může doporučit například i umělé slzy v případě, že pacient trpí suchým okem. Ale pokud se jedná o nějakou chorobu očí, například postižení sítnice, anebo má akutní potíže, třeba vidí clonu před okem nebo se mu blýská před očima, zcela určitě by měl tyto potíže řešit lékař,“ radí Čunderlová.