Jiří Lábus v komedii Milion
Školní rok a školní prázdniny v roce 2025/2026
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Květina Vánoc - Vánoční hvězda
-Komerční sdělení-
V souvislosti s ochranou životního prostředí neustále slýcháme o emisích skleníkových plynů a uhlíkové stopě, kterou je třeba snižovat. Víme, že důležitou roli při snižování emisí hraje například průmysl, doprava, či velkochov zvířat. Víte ale, že každý z nás může celkem jednoduše vlastní uhlíkovou stopu zmenšit? Třeba zodpovědným přístupem k výběru potravin, tříděním odpadu a správnou likvidací domácího bioodpadu? I malé kroky tak mohou být velkým přínosem pro přírodu.
Potravinová uhlíková stopa - jezte chytře
Každý občan naší poměrně malé republiky vyprodukuje v souvislosti s potravinami průměrně 2 tuny CO2 ročně. Největší dopad z hlediska podílu jednotlivých druhů potravin na uhlíkové stopě má zejména spotřeba masných a mléčných produktů (ty představují cca 75 % emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin). Dále také produkce a spotřeba obilovin, rýže, ovoce a zeleniny. Ovoce a zelenina se navíc ve značné míře, až 40 %, podílí na potravinovém odpadu. Hlavně z důvodu své kazivosti a vysokého objemu nepoživatelných částí.
Neznamená to však, že bychom měli přestat jíst maso, ovoce nebo zeleninu. Důležité je zaměřit se spíše na efektivní způsob konzumace. Kupovat jen to, co opravdu spotřebujeme, a volit pestrou stravu. Není třeba mít každý den na talíři maso, když ho lze nahradit tolika jinými potravinami.Dobré je také nakupovat u lokálních producentů. Potraviny k nám nemusejí putovat na dlouhé vzdálenosti a dají se také ušetřit přepravní obalové materiály. Stejně tak je vhodné jíst sezónní potraviny. Opravdu nutně potřebujeme borůvky či jahody i v zimě? Ale hlavně je důležité potravinami neplýtvat! A pokud nám nějaký bioodpad vznikne, je potřeba jej správně třídit a dále využít.
Bioodpad a jeho uhlíková stopa
Biologicky rozložitelný odpad však zažívá dramatických změn nejen ve složení, ale také ve vyprodukovaném množství, a má tak velký vliv na naši uhlíkovou stopu. Pojďme se podívat na několik čísel:
· Z českých gastroprovozoven se ročně vyhodí 27 000 tun hotového jídla a zbytků!
· Celá jedna třetina vyprodukovaných potravin na světě se vyhodí. A to téměř 200 milionů lidí na světě potřebuje naléhavou potravinovou pomoc!
· Bioodpad tvoří v ČR v průměru přibližně 1/4 objemu popelnic na směsný odpad (a nemůže být tedy využit na výrobu energie či kvalitní zeminy)!
· Více než 50 % odpadu v EU tvoří potravinový odpad domácností – největší podíl bioodpadu představuje zelenina a ovoce!
· V souvislosti s potravinovým odpadem je ročně produkováno 186 mil. tun CO2ekv.
· V ČR se průměrná uhlíková stopa pohybuje okolo 2 tun CO2ekv. na obyvatele za rok. A to zde nejsou zahrnuty další emise spojené s prodejem, skladováním, přípravou pokrmů a ztráty při cestě k zákazníkovi!
Výše uvedená čísla jasně demonstrují, že každý z nás zanechává na Zemi velkou uhlíkovou stopu. Jak z toho ven?
I drobná změna může mít velký přínos
Naši uhlíkovou stopu můžeme zmenšit, byť i jen drobnými změnami v našich zvycích. Stačí například uzpůsobit nákup potravin a stravování, jak jsme zmínili výše. A samozřejmostí by mělo být správné třídění bioodpadu i dalších domácích odpadů.
Odpad rostlinného původu, popel ze dřeva či sáčky od čaje lze uložit na kompost. V bytě lze pro likvidaci bioodpadu využít třeba vermikompostér. Ostatní bioodpad pak vyhazujte do sběrných nádob, které jsou pro jeho sběr určené a umístěné ve vaší obci, případně do přistavených velkoobjemových kontejnerů nebo do sběrných dvorů či kompostáren.
