Na rozdíl ode mě. Výhled na město od
Strahovského kláštera i z Hradčan byl díky vydařenému počasí opravdu
velkolepý. V Národní galerii jsem babičku začala lehce dobíhat. Chtěla
jsem se zastavit u děl Rembrandta a dalších holandských malířů. Snad
příště. Babiččin obdivný pohled na Rudolfinum mě uklidňoval. Chvilku nám
trvalo, než jsme našly Svatoanežský klášter. I kostel sv. Haštala jsme
mohly obdivovat zevnitř. Oběd v Palladiu byl zároveň chvilkou
odpočinku. Dalším bodem v programu byl Obecní dům a Karolinum.
Staroměstské náměstí bylo nádherně osvětlené. Vypadalo to, jakoby se
sešla celá Praha. Všichni čekali na slavnostní rozsvícení vánočního
stromu. Podařilo se nám prodrat proti stále přicházejícímu davu a v klidu si projít znovu Václavské náměstí a udělat poslední snímky sochy sv. Václava. V pozadí se majestátně tyčilo Národní muzeum. Na vlakové nádraží už to bylo kousek. Já se šourala, babička svižně pochodovala, podporována emočním nábojem a se šťastným výrazem ve tváři se loučila s městem.
Cesta zpět proběhla také v klidu. Myslím, že to byl vydařený dárek. A jestli se na nás díval táta někde z obláčku, určitě z nás měl radost. A co dostane babička pod stromeček? No přece papuče! Co jiného pro babičky, no ne?
ARIELA - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz
Tipy na dekorace pro krásnější podzim a zimu
Školní rok a školní prázdniny v roce 2025/2026
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Květina Vánoc - Vánoční hvězda


















teda holky - to jste si krásně užily. Vzpomínám na svoji maminku, která ráda běhala po Praze a památkách. Měla to jednodušší, protože v Praze bydlím a pořád tu objevují nová a nová zakoutí
