Když jsem tak přemýšlela, jaký dárek dát na Vánoce vlastní mámě, byla
jsem na rozpacích. Co dát vášnivé turistce po sedmdesátce? Zájezd,
pobyt, výlet? Na internetu jsem se podvědomě zatoulala na
stránky hlavního města Prahy. Našla jsem seznam volně přístupných
památek u příležitosti 20. výročí v UNESCO. Spojení s předvánoční atmosférou města se mi zamlouvalo stále víc. Babička dostala 3 listy
papírů, tedy seznam, aby si mohla vybrat, co chce vidět. Objednala jsem
místenky do vlaku a sestavila plán, abych vyhověla požadavkům. A tak
jsme vyrazily 1. prosince vzhůru za dobrodružstvím. Cesta vlakem
proběhla v klidu. Jakmile babička stanula na půdě pražské, jakoby ožila a
energicky vykročila. Prošly jsme Václavákem, zastavily jsme u orloje,
pokochaly se pohledem z Karlova mostu. U Mikulášského kostela jakoby
babičce sil přibývalo, než ubývalo.

Na rozdíl ode mě. Výhled na město od
Strahovského kláštera i z Hradčan byl díky vydařenému počasí opravdu
velkolepý. V Národní galerii jsem babičku začala lehce dobíhat. Chtěla
jsem se zastavit u děl Rembrandta a dalších holandských malířů. Snad
příště. Babiččin obdivný pohled na Rudolfinum mě uklidňoval. Chvilku nám
trvalo, než jsme našly Svatoanežský klášter. I kostel sv. Haštala jsme
mohly obdivovat zevnitř. Oběd v Palladiu byl zároveň chvilkou
odpočinku. Dalším bodem v programu byl Obecní dům a Karolinum.
Staroměstské náměstí bylo nádherně osvětlené. Vypadalo to, jakoby se
sešla celá Praha. Všichni čekali na slavnostní rozsvícení vánočního
stromu.
Podařilo se nám prodrat proti stále přicházejícímu davu a v
klidu si projít znovu Václavské náměstí a udělat poslední snímky sochy
sv. Václava. V pozadí se majestátně tyčilo Národní muzeum. Na vlakové
nádraží už to bylo kousek. Já se šourala, babička svižně pochodovala,
podporována emočním nábojem a se šťastným výrazem ve tváři se loučila s
městem.
Cesta zpět proběhla také v klidu. Myslím, že to byl
vydařený dárek. A jestli se na nás díval táta někde z obláčku, určitě z
nás měl radost.
A co dostane babička pod stromeček? No přece papuče!
Co jiného pro babičky, no ne?
ARIELA - čtenářka
ChytráŽena.cz
Tento článek také můžete
Hodnocení