Příběh z nemocnice

I když jsem v nemocnici sama párkrát byla, tak to musím zaklepat, ale zatím nemám osobně žádné špatné zkušenosti, a to ani s porody svých dětí. Ale podělím se s vámi o „veselý“ zážitek mé kamarádky, když byla vloni hospitalizována na gynekologickém oddělení kvůli udržování rizikového těhotenství.  

Byla přijata na dvojlůžkový nadstandardní pokoj (nadstandardní proto, že měl vlastní příslušenství), ale jenom proto, že momentálně nikde jinde volno nebylo a tento pokoj byl volný. Řekli jí, že ji tam zatím nechají a kdyby pak někdo přišel a dobrovolně by jim za to zaplatil (500,- Kč/noc), tak ji přestěhují jinam. Dva dny tam byla sama, užívala si klidu, učila se (na „starší kolena“ spolu chodíme do školy), až třetí den jí přibyla „spolubydlící“... a rázem bylo po klidu.

Příběh posílám ve formě jejího vyprávění, tak, jak mi to tehdy ještě plna dojmů líčila do telefonu.

„Tééééda, ta paní, nemá žádné vychování (bílá „nepřizpůsobivá“), neustále popotahuje - asi nezná kapesník!" pomyslela jsem si - nabídla jsem jí ho (celý balíček papírových kapesníků) a ještě navíc byla nepříjemně cítit. Ona mi na to odpověděla, že kapesníčky nepotřebuje a dál každou minutu tahá nudli až z paty. Po hodině jsem už  rezignovala a přestala to vnímat. Svůj nevábný odér vylepšila tím, že se nastříkala nějakou příšernou voňavkou, až se z toho začala dusit! Setra ji poslala do sprchy a frajerka si klidně použila moje věci, že prý myslela, že to je normální v „nadstandardu“ a že je to pro všechny!...   To už to ve mně přímo vařilo!

Pak naštěstí přijel na návštěvu manžel, tak se mu podařilo mě trochu při procházce po areálu uklidnit...

Když jsme přišli z venku (můj jediný pohyb z pokoje), tak koukám - frajerka si chlastá můj džus a vodu! To už jsem nevydržela a začala na ni ječet, co si to dovoluje, že to jsou moje věci, moje pití a když má žízeň, tak ať si něco koupí v kantýně nebo pije vodu z vodovodu! Načež mi odpověděla, že je přeci v nadstandardním pokoji, že je to tu pro všechny, ne jen pro mě, ale i pro ni!!! No já myslela, že předčasně porodím!

Když pak konečně na chvíli odešla neznámo kam, tak rychle využívám situace a všechno jsem si schovala a zamkla do skříně a klíč jsem si vzala, i když jsem se šla ve „vlastním“ pokoji osprchovat! Co kdyby ji náhodou napadlo, že v nadstandardu je pro všechny i můj notebook s internetem!

Tak si tak přemýšlím, že se zítra na vizitě zeptám na revers, abych mohla jít co nejdřív domů... grrrr!!!

Má „milá“ spolubydlící (je ve 25. týdnu těhotenství) se na protest (to by mě zajímalo proti čemu) rozhodla bojkotovat absolutně hygienu (snad nebudu nemocná, celou noc jsem kvůli ní spala při otevřeném okně s čumákem k němu, jak smrděla!). Dnes ráno jsem šla už za sestrami, že se to nedá vydržet, jestli by s tím nemohly něco udělat... Jenže sestry měla „madam“ taky na háku! Nereagovala na žádné pokyny, to by mě zajímalo, jak ji doma vychovávali… Až primář musel přijít osobně a dát jí čisté prádlo, dokonce jí donesl i mýdlo, že se má jít nejdříve osprchovat, a pak se s ní bude teprve dál bavit...

S hrůzou trnu, co vymyslí dál. Jedno vím jistě, zítra jdu, ať se děje, co se děje, domů! Raději budu pravidelně dojíždět na kontroly, než abych tu s ní strávila jeden jediný den navíc! A kámen úrazu je, že za tenhle komfort máš ještě platit 100,- Kč za den! To je možný fakt jenom v ČR!

Za chvíli bude oběd (jídlo - to je jediné, co je tu asi dobré)...;-)“

Naštěstí se toto „zpříjemnění pobytu“ na kamarádčině zdravotním stavu nijak negativně nepodepsalo, miminko zdárně donosila a dnes už se raduje z roční holčičky :o)

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10