Jsem lež, a ty mi musíš věřit!

Tento příběh se skutečně stal. Je o mé, teď již bývalé, kamarádce. Říkejme jí třeba Martina. Martinu jsem poznala díky obdivu k jedné kapele.

S Martinou jsme si nejprve psaly přes internet. Byla fajn. I když neuměla souvisle psát, neustále si stěžovala na všelijaké zdravotní problémy (ekzém, rýmička, bolení hlavy, utržená záděra apod.) Na svůj nízký věk měla hodně nepříjemných životních zkušeností. Údajně 2x přišla o miminko, 2x o přítele, brala drogy apod. Nějak se mi nezdálo, že by to mohla za tu chvíli všechno stihnout, ale víc jsem se v tom nevrtala.

Psaly jsme si ještě s jednou kamarádkou – Bárou. Martina nám dala přístupové údaje ke svým účtům na sociální síti. Už ani nevím proč, něco nám chtěla ukázat, ale asi jí to nešlo přeposlat. Bára ale v e-mailech narazila na nějaké zprávy, kde psala  své kamarádce, že dřív měla vztah s jedním z kapely. Což byla samozřejmě blbost...

Čas šel dál, my se poznaly osobně a zažily spolu i hezké dny na různých akcích. Někdy ke konci roku 2010 se konal sraz s dotyčnou kapelou. A po tom srazu všem začala psát, že čeká miminko. Nikdo jsme nechápal, jak je to možné, když žádného přítele neměla a o klucích mluvila stylem: „Všechny zabít!“. Věděly jsme, že je platonicky zamilovaná do jednoho člena kapely, ale ten se s ní nikdy nebavil.

V nás převažovaly spíše pochybnosti a snažily jsme se přijít tomu jejímu těhotenství na kloub. Termín měla ke konci května loňského roku. Poprosily jsme ji, ať nám pošle fotku svého bříška. Samozřejmě v tu chvíli neměla foťák ani čas. Když se náhodou objevila na svém profilu na nějaké novější fotografii, šikovně si před břichem držela kabelku nebo nějaký jiný předmět.
Ještě divnější nám začalo být, když každému psala něco jiného a její historky se hodně lišily. Vím, že se to nemá, ale protože nesnáším lhaní a pošpiňování někoho jiného, přihlásila jsem se do její sociální sítě a podívala se do zpráv. Jaký to byl šok, když všem svým kamarádkám z místa bydliště psala chlubivé zprávy, že to miminko čeká s tím hudebníkem! A každé samozřejmě psala něco jiného.

Nenápadně jsem se jí na to zeptala. Urazila se a smazala si mě z přátel. 2 dny před termínem porodu záhadně potratila.  Ještě jednou jsme se podívaly s Bárou do zpráv. Jedné kamarádce psala, jak je hrozně na nervy, že se jí stala tragédie. Druhé, která o ničem nevěděla, psala, jak se má super, že byla nakupovat.

Zklamalo mne to. Vím, že by mě zklamala, i kdybych si ty její zprávy nepřečetla. Bylo nám všem jasné, že si jen sprostě vymýšlí, aby byla zajímavá. Nejhorší na tom bylo, že podle mého svým lžím věřila a nechala se do toho všeho úplně pohltit.

Je smutné, co dokáží lidské mindráky. Vymýšlet si věci, o kterých se nežertuje (3 potraty, smrt přítele...), jen aby byla zajímavá. Ačkoliv už se od té doby nebavíme, a mně to ani nechybí, protože nemám zapotřebí se kamarádit s člověkem, který obelhává své přátele, tak jí přeju, aby už takhle nežertovala, protože nevědomky tím ubližuje všem okolo.