Další problém byly doplňky. Už od prváku jsem si vysnila, že chci mít korunku. Samozřejmě korunky nejsou moc levná záležitost a vzhledem k ceně šatů jsem se musela v ostatních věcech uskromnit. Naštěstí mi kamarádka ochotně půjčila svoji. Stejně tak náhrdelník jsem si půjčila.

Den D přišel. Už od rána jsem byla protivná a nervózní. Válela jsem se v posteli, že nikam nejdu... Nakonec jsem se přesto dokopala k aspoň decentní úpravě zevnějšku a vydala se do pražské Lucerny. Samozřejmě nám to všem moc slušelo. Chválily se navzájem i holky, které si nemůžou ve třídě přijít na jméno.
Začátek plesu se docela vydařil. Na nástupu jsme nic nepokazily, byly jsme krásné.
Nakonec mě čekalo překvápko. Přišel se na mě podívat můj bývalý dobrý kamarád. Tenkrát se mezi náma stal menší konflikt a od té doby jsme se hodně oddálili. Najednou byl tu a díky němu se ples stal velmi zábavným. Udobřili jsme se a strávili celý večer na tanečním parketě. Jako taneční pár jsme byli prostě dokonalí.
Po plese následovala samozřejmě after párty. Holky ze třídy zařídily jednu discotéku kousek od Lucerny. Tam jsme zůstaly téměř do pěti do rána. Protože už jsem byla velmi unavená, seděla jsem u stolu a popíjela nějaký drink. Vedle mě seděl spolužačky kamarád. Má maska princezny už byla dávno pryč. Rozmazaná líčidla, splihlé vlny a kruhy pod očima. I přes to jsme se s klukem, kterého jsem potkala v létě na jedné akci, začali, trošku násilně, bavit...
Od té doby jsme si každý den psali. Na začátku ledna (zhruba měsíc a půl po plese) jsme šli poprvé spolu sami na procházku. Pak do divadla a nakonec na ples mé kamarádky...
Od té doby uplynulo 10 měsíců a my jsme stále spolu. Nakonec jsem přece jenom i já našla svého prince... :)
Foto: Zefyr biz
TaraDorizp - čtenářka
ChytráŽena.cz
TaraDorizp - čtenářka
ChytráŽena.cz