Stařík o holi se zlomeným srdcem

Chodil po našem sídlišti a plival na čelní skla automobilů. Trvalo to už asi měsíc. Ač jsem své auto přeparkoval o blok dál, vždy jsem ho ráno našel poplivané. Nejednalo se pouze o můj automobil. Stejný problém měli i majitelé aut v širokém okolí. Dá se říct, že fenomén poplivaných aut sužoval celé sídliště. Dokonce jsem ho jednou našel ve stavu, kdy se zdálo, že ho někdo pokálel. Až pak jsem zjistil, že vtipálek mi po autě rozmazal hořčici. Přijel jsem kvůli tomu pozdě do práce.

Trápilo to naprosto všechny. Dokonce se na sociálních sítích objevilo upozornění na pachatele. Několik automobilistů si zakoupilo kameru do auta, aby viníka polapili.

Původně jsme si mysleli, že pachateli jsou děti. Jaké bylo naše překvapení, když se na několika kamerových záznamech objevila tvář starce.

Starý pán vždy přišel, rozhlédl se, jestli ho nikdo nevidí, a poplival čelní sklo automobilu. Do některých kopl, a, světe, div se, jedno auto i pomočil. Chodil přitom o hůlce. Co ho vedlo k tomu, že se snížil k tomuto vandalskému činu? Mnozí z nás měli na starce políčeno. Nakonec jsme to ale nechali na policii. Teď, když jsme měli důkaz, několik z nás přišlo celou věc oznámit. Byli mezi námi i ranaři a rváči, a to by pán těžko rozchodil. Mě hlavně zajímalo, co muže k činu vedlo. To přece není normální? Měl jsem podezření na nějakou psychickou nemoc. Zdravý člověk toto přece neudělá? Ještě k tomu důchodce.

Policie posílila hlídky po celém našem sídlišti a muže ze záznamu brzy dopadla. Nakonec byl předveden k výslechu, i když se jednalo jen o vandalství. Nevím, jestli jsme z výsledku byli šťastní…

Muž žil s rodinou spokojeně až do důchodu. Jednoho dne usedl s manželkou a jedinou dcerou do auta, protože jeli ke známým na chalupu. Chtěli spolu strávit příjemný víkend. Pán řídil, manželka seděla na místě spolujezdce a tehdy dvacetiletá dcera seděla vzadu. Nedojeli. V první zatáčce to do nich napálil opilý řidič. Nedalo se mu vyhnout, přestože pán jel pomalu a opatrně. Auta byla na maděru. Žena zahynula už při střetu. Muže a jeho dceru převezli do nemocnice. Muž byl zraněn jen středně těžce a od nehody špatně chodí. Proto ta hůl.

Dcerka bojovala dva dny, ten třetí svým zraněním podlehla. Muži se zhroutil celý život. Ztratil naprosto všechno. Svůj žal si vybíjel na autech. Byť by to, dle jeho tvrzení, zachránilo jen jeden jediný život, stálo to za to. Při výslechu se orosilo nejedno oko mužů zákona.

Muž dostal pořádkovou pokutu. Slíbil, že svůj čin už nezopakuje. Svůj slib splnil. Je to už nějaký ten měsíc, a auta jsou čistá. Jen marně přemýšlím, jestli to náhodou není případ tolik známého Pyrrhova vítězství. Mně osobně to přineslo ponaučení. Již nikdy jsem rychlost nepřekročil. Za volant jsem nikdy opilý nesedal. Zdá se mi to, nebo je to pravda? Ale od této události jsou řidiči u nás na sídlišti opatrnější. Jezdí se tu pomaleji, tam, kde se má, dávají řidiči přednost druhým…

Jen jedno mě trápí. Lump, který zkazil tomu muži život a vzal dva nevinné životy, už si dávno svůj trest odseděl. Řidičák mu nadobro vzali. Chodí ale a žije si mezi námi dál… Trpí jen jeden nešťastný stařec. Starý pán, kterému se rány na těle dávno zahojily. Ty na srdci už ale nikdy ani čas nezhojí…

čtenář
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete