Víte, že růstová rychlost:

•    je nejvyšší během nitroděložního života – kolem 50 cm za 9 měsíců,
•    v 1. roce dosahuje asi 25 cm za rok – dítě tedy vyroste zhruba o 50 % svojí porodní délky,
•    v 2. roce je v průměru 12 cm za rok – dítě tak dosáhne asi poloviny své dospělé výšky,
•    v dětství pak mírně klesá ze 7,5 cm za rok ve 3 letech na 5 cm rok před nástupem pubertálního výšvihu,

Jak sledovat růst dítěte a proč je to důležité?

Protože růst je zrcadlem zdravotního stavu dítěte, je také jedním z parametrů sledovaných
v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Správně naměřené hodnoty tělesné délky (do 2 let měřené vleže) a tělesné výšky (od 2 let měřené vestoje)
se zaznamenávají do percentilových grafů. Spojením jednotlivých hodnot tělesné délky
a výšky vznikne růstová křivka dítěte. Percentilové grafy umožňují porovnat tělesnou výšku dítěte a jeho vrstevníků stejného pohlaví (například 50. percentil ukazuje průměrnou hodnotu, tzn. stejnou nebo nižší výšku má polovina stejně starých chlapců nebo dívek).

Děti, které se narodily drobnější a mají vysoké rodiče, mohou růst v prvních 2 letech života rychleji a naopak. Pokud se dítě narodí podstatně menší, než je očekávaná váha nebo délka ve vztahu k délce těhotenství, jde o nitroděložní opoždění růstu (IUGR – intrauterinní růstová retardace). Růst těchto dětí musí být během dětství sledován ještě pečlivěji než obvykle.

Po 2. roce věku má být růstová křivka plynulá (tj. stále ve stejném pásmu růstového grafu)
a má odpovídat růstovým předpokladům zděděným po rodičích, které lze zjistit jednoduchým výpočtem:
•    u chlapce: výška matky zvětšená o 13 cm plus výška otce se vydělí 2
•    u dívky:  výška otce zmenšená o 13 cm plus výška matky se vydělí 2
•    cílová výška se pohybuje ± 8,5 cm kolem získané hodnoty

Co to je malý vzrůst a jaké mohou být jeho příčiny?

Za malý vzrůst se považuje výška dítěte pod 3. percentilem pro věk a pohlaví. O poruchu růstu jde i tehdy, když je růstová rychlost nižší, než odpovídá danému věku. To vede
k poklesu pozice dítěte v percentilové síti o více než jedno pásmo. Růst dítěte by měl být také v souladu s dědičnými růstovými předpoklady. Malý vzrůst nebo zpomalení růstu vyžaduje celkové vyšetření dítěte, které provede praktický lékař pro děti a dorost obvykle ve spolupráci s endokrinologem, případně s dalšími specialisty. Na co se vyšetření zaměřuje?

•    Chronická onemocnění – porucha růstu může být prvním projevem chronického onemocnění. Typickým příkladem je intolerance lepku (celiakie), dále chronické zánětlivé onemocnění střeva, závažnější nemoci ledvin, srdce apod.
•    Snížená funkce štítné žlázy, nedostatečná tvorba růstového hormonu – za poruchou růstu může být snížená funkce štítné žlázy nebo nedostatečná tvorba růstového hormonu
v podvěsku mozkovém. Příčinou nedostatku růstového hormonu mohou být například vrozené poruchy utváření podvěsku mozkového nebo jeho získané poškození (úrazem, nádorem, ozařováním).
•    Turnerův syndrom – u dívek s poruchou růstu je nutné vyloučit také Turnerův syndrom, tj. chromozomální odchylku, kdy chybí jeden ženský pohlavní chromozóm X nebo jeho část. U těchto dívek se malý vzrůst pojí s poruchou dospívání v důsledku nedostatečné činnosti vaječníků a s dalšími projevy.
•    Familiární malý vzrůst – u některých dětí je menší vzrůst daný jejich rodinnými dispozicemi, často v kombinaci s konstitučním opožděním růstu a puberty (pomalejším biologickým zráním organizmu).

Jak můžeme dětem s poruchou růstu pomoci?

Pokud je to možné, lékař se snaží o odstranění příčiny poruchy růstu – léčí onemocnění, které ji vyvolalo (bezlepková dieta u celiakie, léčba poruchy funkce štítné žlázy apod.). Děti
s prokázanou nedostatečnou tvorbou růstového hormonu se léčí růstovým hormonem. Biosyntetický růstový hormon se vcelku nebolestivě podává speciálními aplikátory nebo pery každý večer před spaním do podkoží v oblasti stehna. Denní aplikaci růstového hormonu může usnadnit i moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu
k dosažení ještě lepších výsledků. Léčba růstovým hormonem příznivě ovlivňuje růst také
u dívek s Turnerovým syndromem, u dětí s poruchou SHOX genu (gen podílející se na řízení růstu kostí) nebo u dětí s růstovým selháním navazujícím na nitroděložní opoždění růstu.

Tělesná výška jistě není jediným ani hlavním faktorem určujícím hodnotu a schopnosti jedince – koneckonců to ukazují osudy některých historických postav i pohádkových hrdinů, jako jsou Paleček nebo Malenka. A pravdou také je, jak kdysi řekl Vlastimil Brodský: „Velikost člověka se nedá měřit jen centimetry od temene k patě. Je totiž trojrozměrná. Určuje ji hloubka duše, šířka srdce, výška intelektu.“ Nicméně pokud se za poruchou růstu skrývá řešitelná příčina, měla by být co nejdříve a nejefektivněji řešena všemi dostupnými prostředky, které medicína ve 21. století nabízí, včetně léčby růstovým hormonem.