Hrajte s námi SUDOKU online !
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Působivý historický seriál se ohlíží za celými osmi dlouhými lety války mezi Íránem a Irákem. Neuhýbá před nevídaným vyvražďováním, k němuž docházelo na obou stranách krvavého konfliktu. A přibližuje ničivé důsledky, které měla tato válka na celý region Blízkého východu. Irácko-íránská válka byla nejdelším otevřeným konfliktem 20. století.
A muži, co v ní bojovali na obou stranách, poprvé vyprávějí o svých pozoruhodných zážitcích. Válka byla také soubojem dvou diktátorů Husajna a Chomejního, byť s odlišným politickým a náboženským názorem. Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní (24. září 1902 – 3. června 1989) byl íránský šíitský vůdce zvaný ájatolláh, politik a klerik protišáhovské revoluce v Íránu, v 80. letech de facto diktátor Íránu. Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí (28. dubna 1937 – 30. prosince 2006) byl iráckým prezidentem v letech 1979–2003. Jméno Saddám znamená „ten, kdo vzdoruje“.
Třaskavá historie na Prima ZOOM:
Od 28. 2. 20.30 – Husajn versus ChomejníHusajn versus Chomejní (4 díly vždy v úterý 20.30, reprízy v pátek v 10.25)
Irácko-íránská válka byl ozbrojený konflikt mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Ve své době se nazýval také jako válka v Perském zálivu, což se později ujalo jako označení jiného konfliktu v letech 1990–1991. Válka začala 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Íránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Příčinou konfliktu byly historické územní nároky, obavy Saddáma Husajna z možné radikalizace utlačované šíitské většiny v důsledku íránské islámské revoluce v roce 1979, stejně jako jeho snaha nahradit Írán v pozici regionální mocnosti. Ačkoliv Irák zaútočil bez předchozího varování v očekávaní snadného vítězství v zemi rozvrácené revolucí, jeho počáteční úspěchy byly rychle odraženy. Od června 1982 byl Írán v ofenzivě. V průběhu války začalo íránské námořnictvo napadat irácké tankery a další instalace přepravující iráckou ropu. Na tuto situaci reagovaly světové supervelmoci zorganizováním ozbrojených konvojů k ochraně iráckých ropných dodávek.
Obě strany utrpěly ve válce výrazné ztráty a škody. Odhaduje se, že v důsledku bojových akcí zemřelo jeden a půl milionu iráckých a íránských vojáků a civilistů. Kvůli taktice, kterou obě strany zvolily, byl tento konflikt srovnáván s první světovou válkou. Využívány byly taktiky zákopového boje, stejně jako útoky lidských vln přes ostnatý drát a minová pole. V průběhu konfliktu irácká strana široce využívala bojové plyny, jako je yperit, proti íránským vojákům i proti kurdským civilistům během operace al-Anfal. Válka mezi Irákem a Íránem skončila 20. srpna 1988 s nerozhodným výsledkem, na základě rozhodnutí OSN. Ztráty na životech a škody na hospodářství, které válka způsobila, byly zdrcující. Podle odhadů válka stála Irák 452 miliard a Írán 644 miliard USD.
28. 2. – Útok a proti útok
7. 3. – Nárůst napětí
14. 3. – Změna rovnováhy
21. 3. – Bod zlomu
