Štěstí v igelitu

Na okno dopadají studené listopadové kapky. Hodiny neukazují ještě ani čtyři a už se stmívá. Dnes bude brzy tma. Déšť během chvilky znovu zesílil. Ulice ještě před chvílí plná dětiček pochodujících ze školky a maminek s kočárky osiřela. Myslím, že si dnes své obvyklé „kolečko" zkrátí i ti nejotrlejší z pejskařů.

 Velké studené kapky dopadají do koruny javoru. V těchto dnech se zbarvil do pohádkových barev. Kolik odstínů žluté, červené, fialové a oranžové může být? Snad stovka! Bydlím v paneláku a naše předposlední patro má jednu velikou výhodu. Můžu si dosytosti vychutnat krásu stromů v každém ročním období. Jejich koruny jakoby mi podávaly svoje ruce. Hned naproti máme i malý lesík. Nedal by se sice označit za hluboký hvozd, ale na houby se tam zajít dá. Přes prořídlé větve je vidět malý ohýnek. Přemýšlím, jakou to dnes v tom psím počasí musí dát práci táboráček udržet. Každou chvíli se z lesíka vyvalí sloup štiplavého dýmu. Myslím na ty, kteří  právě přikládají.
Jaké to asi je, být bez domova? Netroufnu si odhadnout, jak dlouho bych vydržela takhle živořit já. Zhýčkaná ústředním topením, voňavou kávou a z trouby vytaženým koláčkem to tipuji na dva dny. Oni však tento způsob života zvolili dobrovolně. Několik navlhlých matrací schovaných pod provizorní střechou z igelitů, v textilním pytli trocha nádobí očazeného od ohně, zašlé pětilitrové barely na vodu, všudypřítomné odpadky. Lidi z okolí občas kroutí hlavou, protože zrovna v ulici nad námi je nově otevřené středisko pro muže bez domova. K dispozici mají sprchu, oblečení na výměnu, teplou polévku, nápoje. Za mírný peníz mohou přespat v čistém a docela útulném pokoji. Pár z nich může dokonce v těchto prostorách pomáhat s úklidem a přivydělat si nějaký peníz. Čím to, že o tuto službu má zájem jen malé procento z nich? A přes letní měsíce ji využívají opravdu minimálně? Je opravdu pro ně tak těžké a zastrašující dodržovat pár daných pravidel? Možná nechtějí, možná nemohou. Lidský osud se nalinkovat dopředu nedá. Vyslovovat soudy bych si nikdy nedovolila.

Paní z tohoto centra se svěřila, že je to občas až k smíchu. Ráno uvaří hrnec čaje a večer ho netknutý vylévá. Sponzor přiveze občerstvení a k večeři dorazí tak pět až deset chlapů. O práci se taky moc nehlásí. Na druhou stranu se ale říká, že ten, kdo má rád zvířata, má rád i lidi. Pokud je to pravda, naši sousedi žijící pod igelitem v lese budou moc hodní lidé. Starají se (a to opravdu velmi hezky) o tři nalezené kočky a dva přestárlé psy.