Standardně zdánlivě nejjednodušší možností bylo napsat si pár poznámek na malý papírek a ten někam zastrčit. Mělo to své přednosti i negativa. Výhodou bylo, že při psaní taháku si toho člověk alespoň více zapamatoval, neboť alespoň minimum učiva si člověk zafixuje už právě jen tím, že si to napíše. Tou negativní stránkou bylo, že papírek bylo nutné složit a schovat, a potom ve správné chvíli vytáhnout a rozložit, ovšem nepozorovaně. To byl ovšem častokrát kámen úrazu, protože právě na tuto chvíli dozorující učitel čekal jako šakal.
![](https://www.chytrazena.cz/obrazky/admin/clanek/velke-drevene-pocitadlo-10.jpg)
Zkušený učitel ale i této příležitosti dokázal využít a vysbírat taháky po celé třídě. Po pár týdnech se již vědělo, kdo patří mezi zkušené lovce, a komu je to víceméně jedno. Výborným, ale nejvíce riskantním podnikem bylo přilípnout samolepku se správnou odpovědí přímo na záda vyučujícího, ale to si samozřejmě nikdo nedovolil. Vítězili nakonec ti žáci, kteří si poznámky napsali tužkou na lavici. V nejhorším by je před příchodem vyučujícího zpocenou rukou smazali.
Někdo si psal perem rovnou na dlaň, ale často se mu propocená dlaň proměnila v hromadu nečitelných textů. Dívky měly důmyslnější úkryty také díky svým ňadrům, za která šla leccos schovat, neboť podprsenky si jim opravdu nikdo kontrolovat nedovolil. Stačilo si mezi prsa dát malý papírek, přitisknout bradu dozadu a už se dal přečíst nepozorovaně celý text. V dnešní době plné mobilů a všech možných elektronických vymožeností včetně internetu je situace daleko jednodušší a s taháky na papírky se už píše málokdo.
Autor:pppeettrr