Tak šťastné a veselé kullatiny! aneb Dárků není nikdy dost

Co naplat, všem nám léta přibývají a já si říkala, že ty nadcházející kulatiny, které mne letos čekaly, vůbec slavit nebudu. Je vůbec co? Dech se krátí, vlasy šednou, přibývají diagnózy, děti stárnou. A když mi vnučka pravila: „Babí, tak tyhle boty si fakt přepískla, ty ti, s dovo, zabavuji“, pomyslela jsem si, že snad nechce naznačit, že bych se měla poohlédnout po těch papírových, jak v jedné písni zpívá Jarek Nohavica.

To si samo dělám legraci. I přes všechna varování jsem se přece jen rozhodla, že narozky pojmu jako veselou párty pro rodinu a přátele. Posedíme, zavzpomínáme, zatančíme si, zastavíme se na pár okamžiků, abychom spolu pobyli a užili si narozeninové mecheche.

To, že narozeniny nebudou zcela normální, mě měl varovat hned první dárek. Tím jsem byla obdarována o pár měsíců dříve, bo...Dovolené je nutno plánovat předem. Poukaz na dovolenou v Egyptě k mým kulatinám od přítele mi dlouho nedal spát. Nikdy jsem v této destinaci nebyla, okolí mě varovalo. U moře jsem nebyla skoro 10 let. Navíc jsem prošpikována fobiemi všeho druhu... Už nebyla cesta zpátky, z cest jsme se měli vrátit s přítelem týden před narozeninovým mejdanem.

Chtěla jsem mít vše dokonale a s citem připraveno, aby mě famílie nepomluvila a přátelé si ze mě nedělali šoufky dalších 10 let. Krom jiného jsem objednala stylové malé čokoládky se jménem a číslicí 70! Zásilka naštěstí přišla poměrně brzo a já s rozechvěním rozbalila došlý balíček. A v ní 40 ks luxusních sladkostí s velikou a zřetelnou číslicí 80! Skoro mě vzaly mory, jak pravíme u nás na Moravě v šílených situacích. Naštěstí firma zareagovala rychle a poslala čokoládky se správnou číslicí.

Za 3 dny jsem dostala zprávu, že restaurace, kde byla oslava zamluvena, ukončila činnost. Další herda do zad. Rychle jsem prolustrovala podobná zařízení v okolí. Nebylo to lehké, mnohá byla obsazena, jiná neposkytovala nocleh. Už jsem zvažovala, že stejně není co slavit a narozeninové mecheche zruším.

Konečně se blýsklo na lepší časy a objekt byl nalezen. A přesně v té době jsem pobledlá a se slzou v oku nasedala do letadla směr Afrika. Jediné, co se mi na ní zdálo být efesní, byl fakt, že budu mít do těch nových červených šatů kakaový odstín pleti.

Let byl klidný a celá dovolená byla balzámem na mou pošramocenou přednarozeninovou duši. Po návratu jsem zjistila, že jsem zapomněla pozvat některé pro mě důležité osůbky. Naštěstí pozvání přijaly a párty se jevila jako kompletní.

Těsně před přesunem do hotelu mě syn upozornil, že mladší vnučka má na obutí jen kozačky po kolena ke krajkovým slavnostním šatům. Rychlá revize tašek připravených do Adry a našly se botky po Sáře, které na chlup seděly!

Všichni se shodli, že se na oslavě mých kulatin náramně bavili, zatančili si, zavzpomínali. Vnučky otestovaly koberec různými žkejklemi, DJ nám krom super muziky připravil i hry, takže se nikdo nenudil. Vnučka Sára nám zapěla 3 písně a všichni jsme si také zazpívali několik lidovek. Mé taneční koleno jsem si musela pár dní potírat kafrovou mastí, ale vydrželo!

Korunu tomu všemu malebnému chaosu dal mladší syn: „Já se Ti, mami, divím, proč sis ty čokoládky nenechala a nedala je hostům jako příslib bujaré narozeninové párty za 10 let!“ No jednu jsem si na památku přece jen ponechala!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10