Ať už den začínáte šálkem espressa, večer končíte sklenkou vína, nebo si k snídani dopřáváte horký hrnek mléka, ne vždy tyto nápoje lidskému organismu zcela prospívají. Přestože pro většinu z nás představují drobné rituály každodenní potěšení, pro trávení jsou častokrát zátěží spojenou s nepříjemnými projevy. Jak káva, alkohol a mléko působí na náš trávicí systém, proč tělo někdy reaguje přehnaně a co pomáhá jeho rovnováhu znovu obnovit?
Na první pohled jde o zcela odlišné nápoje – jeden povzbudí, druhý uvolní a třetí bývá symbolem výživy. Všechny přitom výrazně ovlivňují činnost trávicího systému a jeho schopnost udržet rovnováhu. Načasování, množství i samotný organismus pak hrají roli v tom, jestli se konzumace obejde bez potíží, nebo spustí řetězec reakcí, které zkomplikují každodenní život.
Káva jako dvojsečná zbraň pro trávení
Káva má v sobě zvláštní kouzlo – dokáže probudit, povzbudit i uklidnit zároveň. Obsahuje řadu aktivních látek, které mohou stimulovat tvorbu žaludečních šťáv a u některých osob také zvýšit hladinu hormonu gastrinu, který přispívá k „nastartování“ trávení. Právě proto se tolik lidí po ránu bez kávy neobejde.
Jenže každá mince má dvě strany. Při nadměrné konzumaci nebo pití kávy nalačno může dojít k překyselení, podráždění žaludeční sliznice, nebo dokonce k refluxu. U citlivějších lidí se může projevit i rychlejší střevní peristaltika – jednoduše řečeno, káva dává tělu signál k vyprázdnění dříve, než by k tomu mělo dojít. Pokud organismu chcete dopřát výhody kávy bez vedlejších účinků, měli byste ji pít spíše po jídle a vybírat varianty s nižší aciditou. Pravděpodobnost nepříjemné reakce tak nejlépe snížíte malým šálkem kvalitní kávy.
Alkohol jako rafinovaný narušitel klidu
Sklenička vína k večeři může uvolnit tělo i mysl. Ale pro naše trávení to zdaleka tak poetické není. Alkohol oslabuje ochrannou vrstvu sliznice střeva, čímž zvyšuje jeho propustnost a vytváří ideální podmínky pro zánět. Zároveň mění složení střevního mikrobiomu – ubývá „dobrých“ bakterií, přibývá těch, které škodí, a výsledkem bývá plynatost, bolesti břicha nebo průjem.
Tento efekt zesiluje i dehydratace, kterou alkohol způsobuje. Střeva tak pracují ve stresu, což se časem projeví i na imunitě a vstřebávání živin. U lidí s citlivým trávením nebo syndromem dráždivého tračníku může navíc i malé množství alkoholu vyvolat výraznou reakci. Zatímco hlava zažívá pocit uvolnění, trávicí systém pracuje na plné obrátky.
Mléko jako nenápadný sabotér
Mléko bývalo dlouho symbolem zdraví, ale dnešní věda už ví, že to neplatí univerzálně. U většiny savců – a tedy i u člověka – tělo v dospělosti ztrácí schopnost trávit mléčný cukr neboli laktózu. Člověk se však vlivem konzumace živočišných produktů časem adaptoval a lidské tělo tak vytváří enzym laktázu, zodpovědný za rozklad laktózy, i u řady dospělých. Není tomu tak ale u všech. Když se nestrávená laktóza dostane do tlustého střeva, bakterie se pustí do fermentace a výsledek známe všichni: nadýmání, bolest či průjem. Ještě větší komplikací může být alergie na mléčné bílkoviny, která vyvolává zánětlivou reakci a někdy i kožní projevy.
Kdy tělo varuje a kdy už říká „dost“
.
Jak zklidnit trávení a posílit mikrobiom
Střeva mají ráda pravidelnost a klid. Pomáhá jíst pomalu, v menších porcích a důkladně žvýkat. Vyplatí se omezit smažená jídla, pít dostatek vody a dopřávat si vlákninu – ideálně rozpustnou, kterou najdeme v ovoci, vločkách nebo chia semínkách.
Zdroj, foto: PROIBS
Nejezte sníh: hrozí otrava i podchlazení
Školní rok a školní prázdniny v roce 2025/2026
Hrajte s námi SUDOKU online !
Velký roční horoskop na rok 2026







