Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 19.04. 2024
Dnes má svátek Rostislav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Trezor

8. 01. 2022 | Svatba

Jsou to asi čtyři roky, kdy jsem se ke svému zaměstnání rozhodla vzít si ještě zajímavou brigádu. Otevírali u nás nový hotel, který přijímal několik zaměstnanců, mimo jiné také pokojské. Výhodou této pozice byl fakt, že se dala vykonávat také na dohodu o provedení práce. Nemusela proto naplňovat rysy pracovní smlouvy. Nakonec jsem práci dostala. Dohodla jsem se s paní majitelkou, že budu práci vykonávat jen v určitých dnech, kdy jsem ve svém zaměstnání měla dostatek času. 

A tak mi začala práce plná humorných zážitků, často i nedorozumění, slz a dokonce i dojetí. Od každého něco. Stejně tak, jako je různorodá sama práce, jsou i klienti hotelu zcela odlišní.

Měla jsem svou brigádu velmi ráda. Někdy mi byla milejší než mé hlavní zaměstnání. Asi proto, že jsem se v ní setkávala s tolika lidmi. Někdy ale právě kontakt s lidmi byl největší překážkou.

Neměla jsem paní z čísla 15 ráda. Byla to starší ženská, co si myslela, že se vše bude točit jen kolem ní. Byla ubytovaná na jednolůžkovém pokoji, a to bývají buď lidé, o kterých člověk ani neví, uzavření, tiší, nebo naopak ti, kteří si neustále na vše stěžují, a nic jim není po chuti. Právě ta paní patřila mezi ustavičné stěžovatele. Jídlo jí nechutnalo, ač byla hotelová kuchyně vyhlášená široko daleko, miminko o dva pokoje dál moc křičelo, voda v koupelně byla moc horká, jako by právě proto nebyl kohoutek opatřen nerezovou pákou, kterou si lze teplotu vody regulovat, lůžko bylo moc tvrdé a lampička svítila moc slabě. Nejvíc mě překvapilo, když si jednoho dne přišla stěžovat, že z jejího okna nevidí ty krásné ptáky, jako jsou vidět z pokojů na druhé straně. Jezírko, na kterém se z druhé strany usadily labutě i se svými mláďaty, bylo ale i pod okny této paní. Nikdo nemohl za to, že labutě si vybraly právě to na druhé straně.

Nevím, co si paní myslela. Asi čekala, že někdo z hotelového personálu jí labutě na jezírko pod okny nažene. Nestalo se tak a paní byla stále protivnější.

Jednoho dne rozlícená paní přiběhla na hotelovou recepci. Prý jí někdo ukradl peníze! „Peníze? Na pokoji máte přece trezor?“ upozornila slečna recepční. „Ale já je měla v trezoru!“ křičela paní a mávala prázdnou obálkou. Peníze, a ne malou částku, si prý uložila do trezoru do obálky. Pak si ale chtěla zajít na větší nákup. Odemkla trezor a v něm zbyla už jen obálka. „To je ona! Právě ta!“ křičela paní a mávala prázdnou obálkou. „Pokud byl trezor zamčen, nemohl vám nikdo peníze vzít. „Ale vzal!“

Měla jsem ze situace zvláštní pocit. Jako by ta paní ukázala prstem přímo na mě. Kdo jiný chodil pravidelně na pokoje hostů? Ten den jsem měla zkažený. Paní trvala na sepsání stížnosti, a že se druhý den vypraví na policii. Venku zrovna pršelo a jí se ten den nechtělo. Večer jsem doma ani nejedla. Celá rodina se mě ptala, co se stalo, a já se vymluvila, že mě bolí zub. Nechtěla jsem problém vytahovat ještě doma. „Zub, to je prevít,“ zhodnotil manžel.

Kéž by zub! Babizna to byla. Na směnu druhý den jsem šla jako spráskaný pes. Přiznám se, že jsem nemínila pokoj číslo patnáct vůbec navštívit. Uklidím jako obvykle, ale patnáctku vynechám!

Byla jsem zrovna u druhého pokoje, směna mi teprve začínala, když z patnáctky vyběhla ona paní. Na sobě mala slušivé sáčko. Proběhla kolem mě a rovnou běžela na recepci. Prý peníze našla! Ona si skutečně uložila peníze do obálky, a tu zamkla v trezoru. Pak se ale rozhodla zajít na větší nákupy. Měla namířeno do luxusního butiku, kde si vybrala kabátek, a možná i do zlatnictví, aby si z dovolené přivezla nějaký ten suvenýr. Spěchala, a tak odemkla trezor, vzala peníze z obálky a v rychlosti si je strčila do kapsy saka. Nemohla totiž zrovna najít peněženku. Jenže pak měla nějaký telefon, zdržela se a do obchodu nakonec nešla. Druhý den, když odemkla trezor, peníze v obálce nebyly. Paní na to, že si je už schovala do kapsy, zapomněla.

Nevím, jestli se klientka někdy někomu omluvila. Mně rozhodně ne. Ale takových hostů je skutečně málo. Většina lidí si přijede do hotelu odpočinout a nehodlá se hádat a zadělávat na problém.


 čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Trezor:

Trezor
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !