MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online !
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 17.05. 2024
Dnes má svátek Aneta
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Valící se těhule

20. 10. 2010 | Vaše příběhy

Tuto úsměvnou situaci jsem zažila při mém prvním těhotenství.

Vše se stalo, když mi do porodu zbývaly 4 týdny a bylo potřeba sepsat porodopis v místní porodnici, kam jsem chtěla jít rodit. Jelikož gynekolog, ke kterému jsem pravidelně chodila, byl i porodník v naší porodnici, tak jsem byla automaticky registrována sem do porodnice. A tím pádem mi ubyla starost se včas zaregistrovat na termín porodu, aby se mnou počítali.

Tak jsem porodnici jako takovou poprvé vyhledala až právě ty 4 týdny před porodem na sepsání onoho porodopisu.

Bylo to nějak po Vánocích, všude haldy sněhu, zima, nevlídno. Byla jsem na kontrole u svého gynekologa a ten mě poslal do porodnice na zaregistrování. Z gynekologie do porodnice se muselo jít venkem přes celý areál nemocnice, odhadem asi půl kilometru. Porodnice byla až ve čtvrtém poschodí. Já nikdy moc výtahy nevyhledávala a ani tentokrát jsem výtahu nevyužila a dupala po schodech. No spíš jsem docela slušně funěla. To bylo tím pupkem a taky 15 kilo navíc udělalo v téhle chvíli své. Když jsem konečně dofuněla až do čtvrtého, tak ještě zbývalo najít, kam se mám jít vlastně registrovat. Bylo tam oddělení gynekologie a šestinedělí. Podle mých úvah jsem se rozhodla pro gynekologii, přeci nepolezu na šestinedělí, kde leží maminky po porodu, což já zatím ještě nejsem.

Tak jsem hrdě s vyvaleným pupkem vyrazila kupředu chodbou gynekologie. Mohla jsem ujít tak tři metry a ze sesterny, asi v půlce chodby, vyšla sestřička. Když mě tam uviděla jak se řítím tou chodbou jako funící lokomotiva, okomentovala to větou:

"Jé, valí se k nám těhule," byl to spíš výkřik do tmy, který ještě umocnilo to ticho nemocniční chodby. Já zůstala v úžasu stát, z toho co jsem slyšela a sestra se taky zarazila, co jí to z té pusy vylétlo. Pak následoval výbuch smíchu.

Když jsme se obě zklidnily, abychom nerušily klid na oddělení, jsem jí všechno vysvětlila, co tu vlastně hledám a proč. Tak mě s úsměvem vyprovodila na to druhé oddělení - šestinedělí.

Tam už jsem jenom nahlásila svoje údaje a bylo hotovo.

Ani těhotenství mi nepomohlo při mém orientačním smyslu, i když jsme na to byly dvě hlavy.
Dodnes, když si na tohle vzpomenu, musím se zasmát.

 

Jitkasturc - čtenářka

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Super napsaný příběh jen směle do dalších, ráda si je přečtu.
Obrázek uživatelky
profil
úsměvná příhodaSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Souhlasím, pěkně napsané, zasmála jsem se

Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Hezky napsané!!! Držím palečky!SmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Tak držím palečky, ať všechno dobře dopadne.
Já jsem naposledy rodila 3.1.1980.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles