Valpružina noc

Pamatuji si, jak jsem sedávala s maminkou a jinými ženičkami u stolu, kde se „drápalo“ peří. Hrůza mě jímala ze všech těch polednic, duchů a „bubáků“. Ale vydržela jsem. Maminka byla tak zaujatá vyprávěními, že na mě zapomněla a já v koutku u pece ani nedutala. Horší to pak bylo se spaním. Bála jsem se zavřít oči, aby se u mě v posteli neusídlili nevítaní návštěvníci. Potkala jsem neobyčejné lidi, dokonce i 2 dvojníky příbuzných či známých. Ono se říká, že ve světě každý máme alespoň jednoho...

Vždy mě to utvrzuje v tom, že život sám je jedno velké a krásné dobrodružství, ba že i když se občas stane něco nepředpokládaného a vznikne při tom i škoda, pořád stojí za to být účasten „zázraků“.

Loni jsem se na Vaplružinu noc nijak zvlášť nepřipravovala. Dohodly jsme se s kamarádkou, že si odpoledne po práci zajdeme k ní na skleničku vínka, jen tak poklábosit. V práci mi v ten den pořád něco padalo z ruky. Byla jsem zkrátka nesvá. Kolem poledne jsem si všimla, že přes otevřené okno vletěl do kanceláře zvláštní motýl. Usadil se na kytkách na okně. Z počítače jsem si právě přetahovala nějaká data na flash disk. Když jsem chtěla motýla pustit ven, už jsem jej nenašla. Asi vyletěl otevřeným oknem. Bohužel jsem nenašla ani uložená data na „flešce“ a musela jsem je ukládat znovu. Přitom vím, že tam předtím byla.

Dceři jsem poslala SMS tohoto znění: Dnes mě tak brzo nečekej, letím s kolegyněmi na Gírovou a vrátím se po půlnoci. Nech mi prosím v kuchyni otevřené okno, ať se mi zase nezláme koště!!!

Dcera mě zná a dobře ví, že na srandičky mě užije. Neodpověděla mi, tak jsem se domnívala, že se zasmála a bere to v potaz.

Po práci jsem byla s kamarádkou a pak se vrátila domů. Dcera seděla nad mobilem a kroutila hlavou. Po přečtení mé zprávy o čarodějnickém sletu, na který mám letět, jí mobil zkolaboval, zkrátka odešel. Všechna data se vymazala a mobil je na odpis. Zkoumali jsme jej a také syn se díval, co se mohlo stát. Nepřišli jsme na to. Možná se ty moje „kolegyně“ naštvaly, že si z nich dělám legraci, a takto se mi pomstily! Ale proč si to odnesla právě dcera?

Příště budu určitě opatrnější. Mohly by si také pro mě přiletět a já mám jen staré sešlé košťátko, které by mě jistě neuneslo... Musím si nějaké nové a šik objednat na netu. Hodil by se i nový obleček a černý klobouk!!!

Bertice - čtenářka
ChytráŽena.cz