Vyprávění od známé

Od mých patnácti let jsem měla jen jednu jedinou nejlepší kamarádku, se kterou jsem sdílela opravdu všechno. Od bolesti, štěstí až po smutek. Byly jsme jako sestry a řekly jsme si, že nikdo a nic nás nikdy nerozdělí. Jenže člověk míní a osud mění.

Stalo se to přesně před pěti lety, kdy si Lenka našla partnera a později ji požádal o ruku. Měla jsem z toho obrovskou radost, že aspoň Lenka má v lásce štěstí, na rozdíl ode mě, kdy já jsem chodila od vztahu ke vztahu. Štěstí v lásce jsem moc neměla a tak jsem byla nesmírně ráda, že jedné z nás se poštěstilo. A i když už Lenka byla vdaná, nikdy se na mě nevykašlala a to jsem na ní oceňovala. Znala jsem hodně holek, které byly nejlepšími kamarádkami,  jakmile si jedna partnera, tak druhá kamarádka šla bokem. Tohle naštěstí nebyl náš problém a my se v kavárnách scházeli ve třech. Já, Lenka a Radim. Bylo to vážně skvělé a mě by ani ve snu nenapadlo, že by mělo být něco jinak. Vždyť jsme si tak krásně rozuměli a Radim měl pro naše silné kamarádské pouto velké pochopení a tím si mě také získal. Radim byl opravdu skvělý kluk a se vším Lence pomáhal a já jí jen někdy tiše záviděla, ale všechno jsem jí přála. Jenže to hrozné mělo teprve přijít.

Lenka onemocněla a nemohla chodit do práce. Měla angínu a do toho chytla zápal plic a musela si poležet pár dní v nemocnici. Ale jako kdyby to nebylo málo, tak když se v nemocnici sprchovala, tak uklouzla na mokré podlaze a zlomila si nadvakrát nohu. Když jsem ji šla den na to navštívit, tvářila se jako hromádka neštěstí. „Lucko, co budeme s Radimem dělat? Vždyť máme hypotéku, auto na dluh a já do práce nemůžu ještě dobrý měsíc a půl a jak víš, tak Radim nemá práci.“ jakmile to dořekla, tak se rozplakala a mně jí bylo líto. Chtěla jsem jí pomoct, ale i já jsem finančně na tom nebyla nejlépe. Byla jsem ráda, když mi z výplaty zbyly dva tisíce na vlastní potřebu a našetřené jsem skoro nic neměla. Ale i tak jsem si zrušila stavební spoření a když mi vyplatili slabých dvanáct tisíc, dala jsem vše Lence. Ani ve snu by mě nenapadlo podepsat s ní smlouvu, natolik jsem jí věřila, že mi peníze vrátí, až se ze všeho vyhrabe a vrátí se do pracovního tempa.

Ještě jsem čekala u ní u postele, dokud nedorazil Radim, aby si převzal peníze a utíkal zaplatit vše potřebné. Alespoň tak jsem si to myslela, že zaplatí hypotéku, auto a něco si koupí na jídlo. Chtěla jsem mu říct, ať si co nejdříve najde práci, ale nakonec jsem mlčela. Na cokoli, co se týkalo práce, byl doslova alergický a dodnes nevím proč.

Když po dvou týdnech pustili Lenku domů do domácího léčení, čekal ji doma šok. Doma byl všude neskutečný bordel a bylo vidět, že za celou dobu, co byla v nemocnici, Radim doma neuklidil ani smítko. A i když měla se zabandážovanou nohou ležet a minimálně chodit, tak i přes to všechno se pustila do úklidu a čekala na Radima, dokud se nevrátí z návštěvy u rodičů.

A jak tak uklízela, našla pod stolem dvě otevřené obálky. Všechno byly výzvy k zaplacení. Nevěřila vlastním očím a hned volala Radimovi, ale když to nebral, tak volala mně a všechno mi dopodrobna s pláčem povyprávěla. „Leni, neboj, hned jsem u tebe, třeba to je nějaký omyl.“ Snažila jsem se ji uklidit, ale sama jsem věřila tomu, že Radim nic nezaplatil a spíše peníze utratil. Věděla jsem, že hraje v jedné hospodě poker a rád si dopřává whisky, když má peníze navíc. A myslím, že těch dvanáct tisíc bylo pro něj dost, když nechodí do práce.

Když jsem dorazila k Lence, tak seděla na pohovce a obličej měla schovaný v dlaních. Bylo mi jí líto, ale stejně jsem se neodvážila před ní Radima podezírat, protože do svého manžela byla až moc zamilovaná a chtěla jsem, aby si dala dvě a dvě dohromady ona sama. A potom dorazil domů Radim. Když mě tam viděl, poprvé jsem v jeho očích uviděla zášť. V tu chvíli se prozradil a bylo mi jasné, že peníze utratil a složenky nezaplatil. S Lenkou se začali škaredě hádat a když pak i Lenka na mě hodila divný pohled, raději jsem odešla.

Když jsem dorazila domů, čekala jsem, kdy mi Lenka zavolá. Jenže uplynuly dva dny a telefon mlčel. Tak jsem jí zavolala a když telefon vzala, řekla, že nemá náladu, že je u svých rodičů. Popřála jsem jí štěstí, ať všechno co nejdříve vyřeší a telefon položila.

Byl zrovna pátek, krásný teplý den, když jsem ve své schránce našla dopis. Podle modrého nadpisu jsem věděla, že je dopis od nebankovních půjček. Byla jsem si jistá, protože tuto půjčku s nehoráznými úroky propagují v televizi, chodí nabídky poštou domů a inzerce na ni jsou snad ve všech časopisech. Myslela sem si, že se jedná jen zase o nabídku, ale když jsem obálku otevřela, vykoukl na mě splátkový kalendář na dvacet tisíc. Cože? Já a tato půjčka? Nikdy jsem si nic od nich nepůjčovala a ani nikdy nepůjčila. Jejich úroky by mě zruinovaly. Jenže v přiložených papírech byla smlouva s mými údaji, včetně rodného čísla a podpisu! Koukala jsem na to jako vyjevená sova a nechápavě jsem kroutila hlavou. Ihned jsem na internetu našla jejich telefon a volala tam. Do telefonu jsem jim nadiktovala číslo té půjčky. A to, co mi řekli, mi vyrazilo dech. Prý jsem si před osmi dny brala od nich půjčku ve výši čtrnácti tisíc. Takže mi došlo, že zbylých šest jsou úroky, jak jinak. Hádala jsem se s nimi, že já jsem si nic nebrala, že je to omyl a že někdo musel nafalšovat můj podpis. Chtěla jsem se o divnou půjčku podělit s Lenkou, ale ta mi telefon nebrala a Radim také ne. Nic mi ještě nedocházelo, tak jsem jen pokrčila rameny a šla raději na policii jim dopis ukázat, abych neměla nějaký problém. Tam mi řekli, že když tam jsou mé údaje včetně podpisu, že půjčku jsem si prý brát musela. „To myslíte vážně? Já jsem ji nikdy neměla a od této společnosti bych si ji nikdy nevzala, každý ji jen pomlouvá, jsou to vyděrači!“

A i když se jim na stanici nechtělo, museli se mnou sepsat protokol. Stále mi to vrtalo hlavou a tak jsem se zastavila ještě u právníka, kde jsem sice zaplatila pět set korun, ale měla jsem to vše krásně sepsané a hlavně důvěryhodné. Pan právník mi věřil, že jsem si půjčku nebrala, protože mi řekl, že tento týden jsem už druhá, kdo má stejný problém. Vykulila jsem na něj oči a nebyla jsem schopná slov. Takže někdo si bere půjčky na cizí lidi a já patřím mezi ně. „Slečno, neměl třeba někdo v rukou vaši občanku, že by měl možnost si zapsat či zapamatovat vaše rodné číslo a naučit se váš podpis?“ Zeptal se mě právník a já jsem přemýšlela. A potom mi to došlo. Lenka! Ukazovala jsem jí svoji občanku, když jsem jí ji ukazovala, když jsem ji měla novou. A podpis zná určitě už dávno. Navíc je teď kvůli Radimovi ve finanční tísni, tak kdo potom jiný! 

Jakmile jsem vyšla ven od právníka, popadla jsem telefon a snažila jsem se dovolat Lence, ale ovšem marně. Tím se mi potvrdilo, že v tom mají oba prsty a proto mi nebere už dobu telefon a ani se sama neozývá. Tak jsem zašla opět na policii a všechno jsem jim tam dopodrobna vylíčila včetně Lenčina úrazu a jejich finanční tísni. A jaké bylo mé překvapení, když mi pan policista řekl, že na Lenku je podáno hromadné trestní oznámení za finanční podvody! Málem jsem tam omdlela. To že by moje nejlepší kamarádka Lenka udělala? Nemohla jsem tomu věřit. Ani tomu, že by mě takhle podrazila. Bohužel během týdne se vše potvrdilo. Lenka takto „okradla“ celkem pět lidí včetně mě. A pokaždé to byli její bližší známí, dokonce i její bratr. Ten se jejímu podvodu také nevyhnul.

Proto jsem si dala sraz s jejím bratrem Petrem a chtěla jsem si s ním o tom promluvit. To, co mi povyprávěl, málem se mnou šlehlo. Prý mu nejde o to, že ho zradila, vždyť je to jeho sestra, která potřebovala pomoct, ale co ho mrzelo, je, že si brala půjčky na lidi, kteří jí důvěřovali. Prý jí tohle nikdy neodpustí a já také ne. Možná časem. Kdo ale na to nejvíce doplatil, jsou Lenčiny rodiče. Lenka s Radimem tehdy dostali hypotéku, když dali do zástavy Lenčiných rodičů dům. Všichni s tím souhlasili a Lence s Radimem věřili. Vím, že za všechno může jen on, Radim. Lenku znám mnoho a mnoho let a nikdy žádný podraz neudělala a byla slušná a poctivá holka a později jako žena také. To Radimovi se nechtělo do práce a když si tehdy převzal mých dvanáct tisíc, tak si myslela, že vyhraje více peněz v pokeru. Jenže se mu to nepodařilo a všechno během jedné noci prohrál. Nikdy by mě nenapadlo, kam si Lenka kvůli lásce sáhla a že se určitě nechala přemluvit k tomu, aby dělala podvody. I na mě. Protože vím, že ona sama by tohle nevymyslela. Lenka je jiná, ale zklamala mě. 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10