Jednoho krásného a slunného dne jsme se s rodinou rozhodli, že pojedeme na výlet, vzali jsme s sebou i pejska na celodenní výlet. Dojeli jsme na místo určení, prošli jsme se po městě. V tom okamžiku náš pejsek zaslechl mňoukání, a tak nás zavedl ke krásným třem koťátkům k popelnicím, kde byly čičinky odloženy v krabici.

Byla vyhublá, podvyživená a zanedbaná. Říkali jsme si s rodinou, že je tam přeci nemůžeme nechat jen tak osudu, a tak koťátka odjela s námi domů, do malé vesničky... Byla to malinká koťátka, stará tak 3-4 týdny. Když jsme přijeli domů, dali jsme koťátkům napapat z flašky, ještě neuměla sama jíst. Museli jsme je odblešit, vykoupat, naočkovat a odčervit. Byl to neskutečný pohled na čičinky po koupání, bylo vidět, jak se jim krásně ulevilo. Dodneška s námi žijí, už loví myšky, potkany a krtky...

Jsme moc rádi, že jsme si je vzali s sebou domů, jsou to mazlíci věrní a přátelští... Dokonce se kamarádí i s našimi kočičkami, co jsme již měli doma, též zachráněné, třeba z nevyhovujících podmínek, v zanedbaném stavu. Naučili jsme je to, co dnes umí, papat granulky, válet se v pelíšku a běhat a dovádět s ostatními, ze začátku měly strach, že se jim něco stane nebo že jim u nás ublížíme, jako jim ublížili ti, co je vyhodili jen tak k popelnici.

Je to neskutečný, co se v dnešní době děje, ale vždy něco zlého má nakonec ten nejlepší konec :) Občas si člověk musí uvědomit, že zvířata jsou jako lidi, ten, co někdy v životě ublíží jakémukoliv zvířeti, je sprostá hyena, která nemá mozek... Lidé v dnešní době neuvažují jako lidé, ale jako hyeny...

Určitě našich článků bude víc, máme mnoho zážitků, především s miláčky :) Napíšeme více článků, až bude více času...