V létě chybí krevní infuze. Jediný odběr může zachránit až tři lidské životy

Jediná vážná dopravní nehoda může během několika minut spotřebovat desítky transfuzních přípravků. Přesto právě v létě, kdy úrazů přibývá, chodí darovat krev zhruba o 20 % méně lidí. Každý den záchranáři vyjíždějí k nehodám a akutním stavům, u kterých o bytí a nebytí pacientů rozhodují nejen vteřiny a minuty, ale často také dostatek krve. Právě proto si připomínáme iSvětový den dárců krve. Upozorňuje na nedocenitelný význam dobrovolného dárcovství a potřebu stabilních zásob krve po celý rok.

V České republice potřebuje transfuzní přípravky každý rok přibližně 150–170 tisíc pacientů. Nemocnice jich ale spotřebují mnohem víc, zhruba 550–570 tisíc, protože jeden pacient často potřebuje více dávek krve. Největší podíl míří do operací, intenzivní péče, onkologie, traumatologie a porodnictví.

Významnou roli hrají zejména akutní stavy. U těžkých úrazů, například po dopravních nehodách, může být potřeba krve velmi vysoká. V některých případech i desítky transfuzních jednotek během krátké doby.

V létě roste spotřeba, ale ubývá dárců

Transfuzní systém stojí především na pravidelných dobrovolných dárcích. Krev má omezenou dobu použitelnosti. Červené krvinky vydrží přibližně 42 dní, krevní destičky jen asi 5 dní, proto je potřeba zásoby průběžně doplňovat.

Kritické jsou především letní měsíce. Kvůli dovoleným, cestování a obecně jinému denního režimu chodí dárci na transfuzní stanice méně často, současně řada pravidelných dárců odběr odkládá na dobu po dovolených. Počet dárců tak v létě běžně klesá zhruba o 20 %, přestože právě v tomto období přibývá nehod a úrazů, čímž spotřeba krve roste.

V létě transfuzní stanice pravidelně řeší nižší počet dárců. Stačí období dovolených nebo několik prodloužených víkendů a zásoby se mohou rychle dostat na hranici potřeb nemocnic.

Sezonní výpadky se opakují každý rok. V zimě je často způsobují chřipky a další infekce, v létě hlavně dovolené a cestování. Prodělaná infekce navíc znamená pro dárce dočasný odklad. Třeba po běžné chřipce nebo nachlazení je obvykle možné darovat krev nejdříve za měsíc po úplném uzdravení.

Světový den, který připomíná hodnotu solidarity

Světová zdravotnická organizace (WHO) ustanovila 14. červen za Světový den dárců krve. Ten slouží jako poděkování dobrovolným dárcům i coby výzva k tomu, aby se k nim přidali další lidé. Člověka to stojí jen krátký čas, ale jeden krevní odběr může zachránit až tři lidské životy.

Jeden odběr - až tři zachránění

Z jedné odběrové jednotky krve (cca 450 ml) se obvykle připraví několik krevních složek: červené krvinky, krevní plazma a krevní destičky. Každá z nich pak může pomoci jinému pacientovi podle jeho potřeb. Např. pacient po autonehodě často potřebuje červené krvinky k nahrazení ztráty krve a přenosu kyslíku, onkologický pacient může potřebovat krevní destičky při jejich nedostatku po léčbě a pacient s poruchou srážlivosti nebo krvácením dostává krevní plazmu.

Kdo může darovat krev

Darovat krev může v ČR zdravý člověk ve věku 18 až 65 let (prvodárci většinou do 60 let) s minimální hmotností 50 kg. Muži mohou darovat zhruba každé 3 měsíce, ženy každé 4 měsíce.
Dočasně může být dárce vyřazen například kvůli nemoci, užívání antibiotik, tetování, operaci nebo některým lékům. Po cestování do tropických či rizikových oblastí (např. kvůli malárii nebo dengue) bývá nutná pauza obvykle 1-4 měsíce, podle destinace a zdravotního stavu.

Zdroj: OZP

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout