Změna zimního času na letní 29. března 2026

Zdá se, že jsme letní čas na zimní měnili nedávno – od konce října jako kdyby uběhl opravdu krátký čas. Asi to tak vnímá většina z nás. Čas letí jako splašený a sotva jsme si zvykli na ten „zimní“, už nás zase čeká změna na čas letní. Střídání času nekončí…

Protože letní čas začíná platit poslední březnovou neděli, v letošním roce se hodiny posunou v noci ze soboty 28. března na neděli 29. března. Letní čas tedy začne platit 29. března a jako každý rok potrvá do konce října, tedy sedm měsíců. Jak všichni víme, noc bude pro nás zase o hodinu kratší – přechod ze zimního času na letní je náročnější pro většinu z nás, a to nejen vzhledem k nedostatku spánku.

Přechod ze zimního na letní čas se stále týká většiny Evropy, ale i Ameriky nebo části Austrálie. Ve státech EU se podle průzkumu z roku 2018 více než 80 procent dotázaných vyslovilo také pro zrušení střídání času. Evropský parlament se už v roce 2019 vyslovil pro zrušení střídání času, ale členské státy se doposud neshodly v tom, jaký čas si ponechat. Zatím se nezdá, že by se Evropa se střídáním času v dohledné době rozloučila. 

V Evropské unii probíhá změna času ve všech zemích ve stejný den (vždy poslední neděli v březnu a v říjnu). Od roku 1996 jsme se sjednotili se státy EU a letní čas od té doby trvá sedm měsíců a zimní čas pět měsíců – do té doby byl letní i zimní čas stejně dlouhý, tj. šest měsíců. V letošním roce se nově natrvalo se změnou času loučí Ukrajina. Její vláda toto rozhodnutí přijala ze zdravotních, ale i politických důvodů. Platit tu bude standardní čas.

I když podle průzkumů prováděných různými agenturami u nás i ve světě naprostá většina lidí se střídáním časů nesouhlasí a ponechala by jen jeden čas, musíme se s těmito změnami i letos smířit. Zajímavé je, že u nás by si dvě třetiny lidí souhlasících se zrušením střídání času přály trvale letní čas. Pro standardní (tedy zimní) čas se vyslovila jen jedna třetina dotázaných, přestože tento čas by byl z hlediska našeho zdraví prokazatelně prospěšnější. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem deváté hodiny a řada lidí by své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě práce nebo ke zhoršení studijních výsledků. A přestože nám letní čas při změně času „ukradne“ celou hodinu, je prostě oblíbenější.

Důvodem střídání času byla původně úspora elektrické energie. Elektřina byla drahá a nedostatková a když díky změně času slunce svítilo později do večera, dosáhlo se využitím denního světla významné energetické úspory. V dnešní době už změna času nemá podle energetiků na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Naopak se množí důvody, proč by se mělo od letního času upustit. Tím nejpádnějším z nich je negativní vliv skokové změny času na člověka, kterému může způsobit různé zdravotní potíže. Někteří lidé negativní dopady na zdraví nepociťují, ale pro organismus starších nebo nemocných může tato změna znamenat velikou zátěž. Běžně se vyskytují například únava, nevolnost, poruchy spánku, dokonce podle statistik krátce po změně času přibývá i dopravních nehod. Hlavně kvůli dopadům střídání času na zdraví (nejen fyzické, ale i to psychické) už řadu let usilují různé občanské iniciativy o zavedení jednotného času.

Všichni se shodují, že střídání času trvá už dlouho. Ani letos se ale nevyhneme další změně a 29. března 2026 začne platit letní čas, takže se ve 2 hodiny posunou hodiny o jednu hodinu dopředu na 3 hodiny. A 25. října 2026 se vrátíme zpět k zimnímu času. Jak vypadá život bez střídání času, na to si budeme muset počkat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10