Změna zimního času na letní v roce 2021

Uteklo to a oproti nadějím některým z nás se ani v letošním roce ještě nevyhneme změny času ze zimního (tedy středoevropského) na letní. Je pravda, že na pořadu dne jsou ve všech státech světa momentálně důležitější věci než zavedení jednoho času v zemích EU. I tak ale stojí blížící se letní čas za zmínku.

Ať už patříte mezi příznivce letního času nebo ne, poslední březnovou neděli si budete muset ručičky hodin posunout, a to o hodinu dopředu - tedy ze 2:00 na 3:00 h. Změna času na letní letos vychází na neděli 28. března a my budeme mít noc (a hlavně náš spánek) o hodinu kratší… Letní čas bude v letošním roce platit až do 31. října 2021.

Bohužel kvůli pandemii koronaviru se zatím nemůže splnit slib našich a evropských politiků, že toto střídání času proběhne letos naposledy, přestože pro zavedení jednotného času se podle průzkumu z roku 2018 vyjádřilo více než 80 procent obyvatel Evropské unie. V Evropské unii probíhá změna času ve všech zemích ve stejný den (tedy vždy poslední neděli v březnu a v říjnu). Evropa si asi bude muset ručičky hodin ještě párkrát posunout, než se jednotlivé státy shodnou na tom, který čas bude nejvhodnější.

Pro nás je „normální“ standardní zimní čas, tedy čas středoevropský. To znamená čas v období od konce října do konce března. Změnu času u nás upravuje nařízení vlády č. 420/2006 Sb., o zavedení letního času v letech 2007 až 2011, ze dne 16. srpna 2006. Tímto nařízením si tedy poslední neděli v březnu měníme čas na letní (ručičky hodin posunujeme o 1 hodinu dopředu) a poslední neděli v říjnu na zimní (ručičky hodin posunujeme o 1 hodinu dozadu).

Zavedení letního času u nás ale sahá dál do historie: na území dnešního Česka se letní čas poprvé zavedl za Rakouska-Uherska, později byl ale zrušen a následně opět na pár let zaveden. Naposledy byl letní čas zaveden v roce 1979 v rámci tehdejšího Československa a od této doby se oba časy dodnes pravidelně střídají. Ze začátku byl letní i zimní čas stejně dlouhý, tj. šest měsíců. Od roku 1996 trvá letní čas sedm měsíců a zimní čas pět měsíců. Střídání času bylo zavedeno především za účelem úspory elektrické energie. Elektřina byla v té době drahá a nedostatková a když díky změně času slunce svítilo později do večera, dosáhlo se využitím denního světla významné energetické úspory. V dnešní době už je smysl letního času sporný, změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Naopak se množí důvody, proč by se mělo od letního času upustit. Tím nejpádnějším z nich je negativní vliv skokové změny času na člověka, kterému může způsobit různé zdravotní potíže.

Jedno je však jisté: se změnou času se budeme muset i tentokrát smířit. Zvládněte ji co nejlépe a hlavně zůstaňte zdraví!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10