Zrádný mobil

Když  jsem ležela na rehabilitaci, vždy navečer jsme si večer na lavičce u kávičky vykládaly příběhy.  Některé byly úsměvné, ale i smutné.  Nad jedním příběhem jsem se pozastavila a ten vám chci převyprávět. Asi 30letá Monika vyprávěla příběh.

Pochází z 5 dětí. 4 byly z prvního manželství. Po smrti manžela si její maminka našla přítele a i když jí bylo přes 40 let, otěhotněla a narodila se Monika. V 15 letech ji dali na učňák obor cukrář-cukrářka. Ve třídě byla samá děvčata, ale i jeden kluk jménem Milan. Monice se moc  zamlouval, ale on měl oči jen pro jednu, jmenovala se Andy. Proto Monika přivítala, když se děvčata rozhodla pro sázku, kdo Andy přebere Milana. Vytáhla si nejkratší sirku. Kámošky si oddechly, když věděly, že ony nemusí.

Ve škole se ho pokoušela párkrát nenápadně potkat. Dařilo se jí to. Za pár  dní už o ní věděl a potom to šlo jako na drátku. Několikrát se jen pozdravili. Potom si s ní dal Milan schůzku v kavárně. Vtipné bylo, že ji předtím  nezajímal. V kavárničce však zjistila, že mají hodně společných zájmů, že vypadá dobře, a má v sobě nějakou jiskru. Vše šlo nádherně, ale nechtěla jsem děvčatům přiznat, že jsem až po uši do Milana zamilovaná. U něho si myslím, že je to podobné.

Chodíme spolu do kina, na diskotéky i na vycházky. K narozeninám od něj dostávám stříbrné srdíčko s řetízkem a uvnitř je jeho fotografie. Už vím jistě, že mě má rád. V té euforii jsem na sázku  zapomněla. Dokonce Milan plánuje, že na Vánoce pojedeme k jeho rodičům. Naši s tím moc nesouhlasí, ale když vidí zamilovaný kukuč, svolí. Peníze nemám, tak se rozhodnu, že jemu i jeho rodičům upletu šálu.

Vše je hotové, dárečky jsou zabalené. Za 2 dny máme odjet. Ještě si dáme schůzku, abychom vše probrali. Držíme se za ruce, líbáme se, smějeme se. Vtom mu pípne mobil.  Milan si čte SMS a zbledne. Podává mi mobil.  A tam je napsáno: DOST HRY, SLADKÉ VÍTĚZSTVÍ, PROČ JI DÁL TRÁPIT? VYHRÁLA SÁZKU, DOSTALA TĚ, I KDYŽ MÁŠ HOLKU. TEĎ JENOM OTÁZKA, KDO BY SE MĚL STYDĚT?
Pomalu mu vrátím mobil zpátky. „Co to má znamenat?“ zeptá se tiše. „Řekni mi, že to není pravda a já ti budu věřit.“ Neodpovídám. To nejspíš mluví za všechno. Zvedne se a odchází. Hledím na jeho záda a proklínám toho, kdo to napsal. Nemusím chodit daleko. Byla to Andy.  Byla to sázka  a já ji jednoduše zkazila.

Po dokončení si utírá slzy. Asi na Milana nikdy nezapomněla a nezapomene...