4 zajímavosti, které jste možná nevěděli o bateriích

Elektrické baterie jsou součástí života každého z nás. Bez nich by naše mobilní přístroje nemohly fungovat. O těchto nepostradatelných zdrojích energie ví ale většina z nás jen málo. Kdy byla sestrojena první baterie, jaké škody dokáže napáchat na životním prostředí jedna baterka nebo jaké jsou nejnovější trendy ve využívaných materiálech, vám prozradíme v následujícím článku.

Baterie jsou staré již přes 200 let

Historie baterií sahá do roku 1800, kdy italský fyzik Alessandro Volta sestavil takzvaný Voltův sloup. Tuto galvanickou baterii tvořily sériově zapojené galvanické články se zinkovou a měděnou elektrodou. Mezi navrstvenými měděnými a zinkovými plíšky byly plátky kůže provlhčené kyselým roztokem. První dobíjecí baterie se dočkala vynálezu o 59 let později. Francouz Gaston Planté ji sestavil ze dvou olověných desek oddělených plátěným separátorem a ponořených do roztoku kyseliny sírové. Dnes nejužívanější Li-Ion baterie přišly na svět až ve 20. století, první pokusy s touto technologií se uskutečnily již v roce 1912. První prodejní verze těchto baterií se na trhu objevila až v 90. letech.

Jedna baterie dokáže znečistit až 60 000 litrů vody

Baterie patří na seznam nebezpečných odpadů, neměly by proto končit v koši spolu s ostatními odpadky. Jedna baterie totiž obsahem škodlivých látek dokáže znečistit až 60 000 litrů vody. Baterie obsahují řadu látek škodlivých pro životní prostředí i zdraví. Mezi ně patří kadmium, rtuť, olovo i organické a chemické prvky obsažené v elektrolytu. Z tohoto důvodu je nutné je odevzdat do zpětného odběru, díky němuž budou baterie zrecyklovány. Například kadmium se může ukládat v lidském těle v játrech a ledvinách, které může trvale poškodit. Způsobuje také osteoporózu či chudokrevnost a má karcinogenní účinky. Otrava rtutí zase může způsobit zažívací či neurologické potíže. Obsah těchto kovů v bateriích je naštěstí v posledních letech regulován.

Baterie z cukru nebo dřeva

Nejznámější druhy baterií jako Ni-Cd, Ni-Mh, Li-Ion či Li-Pol zná téměř každý. V posledních letech však vědci přicházejí se stále neobvyklejšími typy baterií, pro které využívají velmi netradičních materiálů. Nedávno například výzkumníci z Virginské techniky vytvořili prototyp ekologicky šetrné baterie z cukru. Tato vysoce výkonná baterie obsahuje na jednotku hmotnosti až desetkrát více náboje než baterie lithiová. Vědci již také pracují na zdokonalování baterie fungující na moč. V loňském roce přišli odborníci z Univerzity v Marylandu s miniaturní baterií, kterou tvoří odřezek dřeva potažený cínem. Dřevěná baterie používá místo lithia roztok sodíku, který není tolik efektivní. Mobilní přístroj tedy neuživí, ale je schopná uchovat skutečně velké množství energie. V New Jersey zase vyvinuli pružnou baterii z uhlíkových nanovláken, která může mít jakoukoliv podobu, tvar či plochu.

V ČR se ročně prodá kolem 120 milionů baterií

Baterie patří ke spotřebnímu zboží a lidé po celém světě za ně ročně utratí miliardy dolarů. Jen v České republice se každoročně prodá přibližně 120 milionů nových baterií. Každý z nás si tak ročně pořídí v průměru 14 nových baterek. Staré baterie se většinou hromadí v domácnostech. K recyklaci je u nás odevzdána jen necelá třetina baterií uvedených na trh. Zbytek končí doma v šuplících nebo v komunálním odpadu. Recyklace přitom nejen zabrání úniku škodlivých látek z baterií do životního prostředí, ale také umožňuje získat z baterií použité kovy, například železo, mangan, zinek, nikl a měď. Právě kovy tvoří až 80 % hmotnosti baterie. Po jejich získání jsou pak použity na výrobu nejrůznějších předmětů.