Instalatéra Antonína Brázdy je vždycky a všude plno. Hřmotný a užvaněný tlusťoch oplývá typickou východomoravskou bodrostí a patří mezi nepřehlédnutelné postavičky beskydské obce. Šprýmař, který to nikdy nemyslí zle, je zároveň bezedná studnice vědomostí, jež vám o dění ve městě řekne první poslední. Pracuje společně se svým synem Milošem.

Snaží si namluvit, že je to Miloš, kdo ho potřebuje, ale je to přesně naopak. To Antonín se bojí, že přijde nejen o jeho schopnosti, ale hlavně o jeho společnost. Svérázný podnikatel, který v něm dřímá, se ale nikdy nevzdává.

Norbert Lichý: Ta role je pro mě jako dárek k padesátinám

Když jste si přečetl scénář k seriálu Doktor Martin, co Vás přimělo k tomu, abyste roli přijal?
Já jsem si přečetl jenom svoji roli, protože mi zbytek byl vysvětlen, o čem to je, proč to je, jak to je. Teprve až když jsme to začali točit, tak jsem si to přečetl celé. Ale protože jsem slyšel, že je to podle nějakého anglického mustru, tak jsem se snažil se na YouTubu na nějaký ten díl podívat. Tam taky hrají zajímavé typy, ten můj je dobrý anglický komik. Pro mě je to jako dárek k padesátinám, že mám teď dvě větší role v České televizi. Jednu mám v seriálu Já, Mattoni, která mě baví tím, že je charakterní, a ta druhá mě baví, že je v Beskydech a že jsou obě rozsahem takové, kam normálně oblastní herec nedosáhne. V Beskydech mám čtyřicet let chalupu, sice v jiných Beskydech, než jsou Valašské, ale i tak jsou prostě pro mě Beskydy zajímavé a já jsem rád, že se natáčí tady.

A kdybyste tu svoji postavu měl krátce popsat?
No, je to takový místní člověk, který má instalatérskou firmu, ale který tam jakýmsi způsobem provádí spoustu jiných akcí. Je to vlastně takový mafián, dělá všechno špatně a napůl dobře a snaží se ze všeho něco vytěžit. Je to taková místní postavička, takový vykutálený ptáček.

Nezní to, že by to byla zcela kladná postava…
Já si nemyslím, že by byl zlý. On jenom chce ze všeho vytěžit co nejvíc. Je to takový kšeftař, šmelinář, zároveň žije sám se synem, kterého miluje, ale který mu pořád nějak uniká, protože má úplně jiné plány.

Vaše postava Antonína Brázdy vysvětluje v prvním dílu Martinu Elingerovi, co znamená být Pražák. Jak to máte Vy, Ostravák?
Ono se říká, že Ostraváci nemají rádi Pražáky a Pražáci nemají rádi Ostraváky a oba dohromady nemají rádi Brňáky. Ono to tak je, ale vlastně to tak není. Já jsem z branže, kde se potkávám s fajn lidmi, takže se na ta setkání spíš těším, než že by mě štvalo, že je někdo z Prahy. I když
netvrdím, že jsou všichni úplně super, ale kde jsou, že ano. Všichni jsme tady na takovém malém plácku, tak proč si to nějakým způsobem komplikovat. Ale zas je pravda, že oni tak jako natahují a mají takové ty koncovky a nás Ostraváky to tak trochu dráždí.

Jak moc se v seriálu pracuje s kontrastem mezi Prahou, ztělesněnou postavou doktora Martina, a Beskydami? Jak byste ten humor charakterizoval?
Já myslím, že je to zkrátka tím, že ten doktor Elinger takový je. To, že je z Prahy, tu nehraje roli. Tam ty humorné situace vycházejí z toho, že špičkový chirurg je najednou obvodním lékařem a nezachraňuje lidem životy, ale dává jim masti na opruzeniny.

V Beskydech máte čtyřicet let chatu, jste zvyklý na místní dialekt, zasahoval jste kvůli tomu třeba do scénáře?
Já nemám problém s tím dialektem, já mám problém s tím, že se někdo domnívá, že se tady mluví bezvadně, perfektně česky. Že je v Beskydech ta správná čeština a nikdo neříká „ej“. Kdybyste slyšeli, jak se skutečně mluví ve Velkých Karlovicích! Já jsem v Ostravě padesát let a mluvím normálně: jakej, oukej…

V čem je ten seriál podle Vás jiný?
Není to ten seriál, kde se udělá třicet obrazů denně, není to výrobní pás. Pan režisér Zahrádka ví přesně, co chce, a že to dělá takovým tím způsobem, že pokračuje v tradici českých seriálů, které byly dobré, nebyly odbyté. Jasně, že věřím, že to žádný tvůrce odbýt nechce, ale továrna
je továrna. Byť na sny. Věřím, že se pan režisér nebojí toho, že to možná bude trochu
míň klipovité, ale vtipné. Je to humor milý, laskavý. Je to seriál o lidech, o jejich problémech a osudech, láskách, prohrách, člověčenství…