Hrajte s námi SUDOKU online !
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
U afrického pobřeží uprostřed Atlantského oceánu po miliony let řádily podmořské sopky, které vytvořily sopečné souostroví – Kanárské ostrovy. Každý z nich má svou vlastní tvář. Rostou zde rostliny a žijí živočichové, kteří se nikde jinde nevyskytují.
Proto se tomuto sopečnému souostroví přezdívá evropské Galapágy a proto jsou také přísně chráněny. Nachází se zde 146 přírodních rezervací, včetně čtyř národních parků, sedmi biosférických rezervací zapsaných na seznamu UNESCO a první evropské rezervace určené pro velryby.
Pětidílný seriál zachycuje Krásy Kanárských ostrovů, přibližuje fascinující úkazy, jedinečné přírodní oblasti, ale i to, jak unikátní sopečné souostroví vůbec vzniklo. Národní park Timanfaya na ostrově Lanzarote a Národní park Teide na dobře známém Tenerife mají možná nejúchvatnější sopečnou krajinu na světě. V roce 2021 navíc došlo na dalším ostrově, La Palma, k výbuchu sopky, jenž byl nejdelší a nejničivější vulkanickou erupcí v Evropě za posledních 500 let. Ale zároveň se stal nulovým bodem ve vývoji místní přírody. Na nově vzniklých plochách se tím pádem objevuje úplně nový život, který se přizpůsobuje okolním podmínkám a nabízí fascinující podívanou. A to pořád není všechno! Navzdory jejich malé rozloze se na ostrovech vyskytuje mnoho mikroklimatických oblastí od pouští přes subtropy, až po vysoké hory.
Přestože Kanárské souostroví leží na stejné zeměpisné délce jako Sahara, největší poušť na světě, panuje tady věčné jaro. Je to způsobeno pasáty, které s sebou na své cestě přes Atlantik přinášejí velké množství vláhy. Na ostrovech také žije mnoho ohrožených druhů zvířat: buřňák šedý, velbloud kanárský, obrovská ještěrka El Hierro, polorejnok křídlatý nebo sup mrchožravý. Chcete se s nimi seznámit?
Poznejte dopodrobna fascinující Kanárské ostrovy na Prima ZOOM:
Od 16. 3. 21.05 – Krásy Kanárských ostrovů
Krásy Kanárských ostrovů (5 dílů, premiéry soboty ve 21.00, reprízy úterý v 10.15)
16. 3. – La Palma: Galapágy Evropy
Celý ostrov byl v roce 2002 prohlášen organizací UNESCO světovou biosférickou rezervací La Palma. Zcela odlišnou tvář v rámci Kanárských ostrovů, nikoli drsnou a vyprahlou, můžete poznat zase ve vavřínovém pralese Los Tilos. Ten má skoro středoevropský charakter, je plný syté zeleně a mechu. Zdejší vulkanický hřbet je na několika místech aktivní. Poslední erupce se na tomto ostrově datují do září 2021 – vulkán Cumbre Vieja. Další zajímavostí je teleskop William Herschel, který patří k největším stavbám svého druhu. Průměr jeho primárního zrcadla činí 4,2 m.
23. 3. – La Gomera a El Hierro: Krajina dávnověku
S trochou nadsázky by se dalo říci, že na druhý nejmenší z Kanárských ostrovů – Gomeru – mohou bez obav z jazykové bariéry vyrazit i turisté, jimž nebyl do vínku dán talent na cizí jazyky. Místo španělské gramatiky vám bude stačit pískání. Ostrované si tu před tisíci lety vytvořili vlastní originální pisklavý jazyk. Pískač se za dobrých podmínek dorozumí na vzdálenost až 3–4 km. Počet obyvatel činí okolo 23 tisíc. Ostrov byl v minulosti mnohem větší, ale erozí se zmenšil o více než polovinu. 6. září 1492 se na ostrově zastavil Kryštof Kolumbus na své cestě přes Atlantský oceán, při níž později objevil Ameriku. Najdete zde také Varhanovou skálu, která je široká 200 metrů a píšťaly sahají do výšky až 80 metrů – je podobná naší české Panské skále.
Trpasličí ostrov Hierro je nejzápadnější a nejmenší z Kanárských ostrovů, zaujímá plochu 267 km² a obývá ho kolem 11 tisíc lidí. Panensky krásnou přírodu si vzala pod svá ochranná křídla organizace UNESCO. Procházky romantickou krajinou zamlžených hor, sahajících více než 1000 m n. m., potápění do barevného podmořského království i vynikající ostrovní kuchyni si tu můžete vychutnat v ekologickém módu – většinu energie, potřebnou pro fungování ostrova, tu získávají z přírodních zdrojů. Síla slunce, vody a větru tak má na ostrově cenu zlata.
30. 3. – Tenerife: V říši ohně
Tenerife je největší a také nejlidnatější (900 tisíc obyvatel) ze sedmi Kanárských ostrovů a nachází se na něm 43 chráněných území, která pokrývají skoro polovinu rozlohy ostrova. Pico del Teide je s nadmořskou výškou 3718 m nejvyšší hora Španělska, a zároveň třetí největší vulkán na světě se základnou 7500 m od mořského dna. Při východu slunce vrhá hora stín až do vzdálenosti 200 km – nejdelší stín na světě. Byla to právě sněhová pokrývka, která dala jméno celému ostrovu. Tenerife znamená v jazyce původních obyvatel ostrova „zasněžený“.
6. 4. – Gran Canaria a Fuerteventura: Lesy, voda a vítr
Gran Canaria je třetí největší ostrov Kanárských ostrovů a turisticky nejoblíbenější. Nachází se východně od Tenerife a západně od ostrova Fuerteventura. Ostrov je sopečného původu. Jeho rozloha činí 1560 km². Mohlo by se zdát, že jméno celému prosluněnému souostroví poskytli pestrobarevní kanárkové. Trpěliví pozorovatelé tu mohou v mohutných korunách stromů spatřit vzácné modré kanárské pěnkavy, nenápadné lindušky, divoké kanárky i kriticky ohrožené strakapoudy velké.
Skutečnými původci názvu ostrovů však byli tuleni, žijící na ostrově Gran Canaria. Dávní Římané je nazývali mořští psi – latinský výraz pro psa „canaria“. Chcete si připadat na chvíli jako na poušti? Pak během návštěvy ostrova Gran Canaria vyrazte na duny Maspalomas, které se rozkládají na 404 hektarech. Od roku 1987 jde o chráněnou přírodní rezervaci. Duny vytvořil písek navátý z kontinentálního šelfu, dnes jsou domovem mnoha zvířat, včetně endemické veleještěrky obrovské.
Jméno „Fuerteventura“ nemá jednoznačný význam – první část slova, fuerte, znamená „silný“, slovo ventura ale může být označením pro „štěstí“, „dobrodružství“ či „vítr“ (ostrov je velmi větrný). Nedaleko pobřeží Fuerteventury leží ostrůvek Lobos. Zajímavý je hned z několika důvodů. Nenachází se na něm jediná silnice a nejvyšší bod je vysoký pouhých 137 metrů. Je to ale především krystalicky průzračná voda, která dělá z Lobosu ideální destinaci na šnorchlování. Kromě toho je ostrůvek domovem mnoha druhů ptactva, údajně se jedná o jedno z nejdivočejších a nejméně dotčených míst na Kanárských ostrovech vůbec.
13. 4. – Lanzarote: Ostrov z jiného světa
Lanzarote je nejsevernější a nejteplejší z ostrovů. Většinu ostrova pokrývá poušť charakteristické červenohnědé barvy, tvořená lávovými vyvřelinami. Ztuhlé lávy je prý na ostrově tolik, že by si jí každý člověk na Zemi mohl odvézt 50 kg. Díky své barvě bývá krajina připodobňována k povrchu Marsu. Rostou zde pouze drobné rostliny – sukulenty a lišejníky – mnohdy endemické. Kromě nedostatku vláhy brání intenzivnějšímu zemědělskému využití také celoročně silný vítr a ochrana velké části ostrova jako přírodní rezervace.
Z Kanárských ostrovů bylo Lanzarote nejspíše obydleno jako první, toto tvrzení podporuje samotná zeměpisná poloha ostrova. Roku 1100 př. n. l. se zde usídlili Féničané. První zmínky o ostrově přináší ve svém díle Historia naturalis římský válečník a filosof Plinius starší. Na Lanzarote kromě přírodních krás můžete okusit i krmi vpravdě pekelnou. V restauraci El Diablo, ležící na území národního parku Timanfaya, vám usměvaví kuchaři připraví lahodné špízy na grilu, rozžhaveném na teplotu 400 °C díky žáru sálajícímu z podzemního vulkánu.
