Masopustní zábava má dlouhou tradici

Masopust (na Moravě fašank) byla doba od Tří králů do Popeleční středy. Nejznámější a zároveň nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním. Masopust byly dny předcházející Popeleční středě, kterou začínal čtyřicetidenní půst, končící až o Velikonocích.

V římskokatolickém liturgickém kalendáři je takzvaná Popeleční středa prvním dnem postní doby. Jedná se o pohyblivý svátek a řídí se datem Velikonoc. Podle toho, kdy jsou Velikonoce, může masopustní neděle být od 1. února až do 7. března, stejně tak je Popeleční středa od 4. února do 10. března. Letos připadá Popeleční středa na 21. února, příští rok už na 6. února.

Název dne pochází ze zvyklosti pálit palmy či kočičky, posvěcené na Květnou neděli minulého roku. Popel se pak užívá při mši na Popeleční středu, kdy jsou věřící znamenáni popelem na čele, což je doprovázeno slovy „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“. Pro katolíky pak začíná doba přísného postu, který trvá až do Velikonoc.

Postu předchází právě končící masopust. Na takzvaný tučný čtvrtek, letos 15. února, si každý měl dopřát tolik piva a mastného jídla, co snesl.

Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“ a také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy procházely obcemi průvody maškar, které byly odměňovány výslužkou, většinou koblihami, vejci nebo uzeným masem. Masopustní zábava končila přesně o půlnoci, kdy zatroubil ponocný na roh a rychtář všechny vyzval, aby se rozešli domů. Někde končili o půlnoci muziku „pochováním basy“, které symbolizovalo konec veselí až do Velikonoc. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel.

O masopustní tradici jsou dochovány písemné zprávy už ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě starší.

Irena Voříšková
Chytrá Žena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout