K největší dominantě obličeje patří nos. Určuje do značné míry naši podobu a podtrhuje individualitu. Každá odchylka od jeho „ideálního“ tvaru je proto patrná na první pohled. Příliš velký nos, orlí nos, sedlovitý nos, moc úzké nosní chřípí, bambulovitá špička nosu – to všechno jsou problémy, se kterými se řada lidí při pohledu do zrcadla trápí. Změna tvaru nosu může mnoha ženám a mužům dodat zpátky nejen ztracené sebevědomí, ale také, a to hlavně, pomoci zlepšit dýchání.

Estetické problémy nosu často provázejí i funkční potíže, například zhoršené dýchání a opakující se infekce způsobené vlivem vybočené nosní přepážky. K operaci je možné přistoupit až po ukončení růstu a puberty, obvykle po osmnáctém roce života. Horní hranice je pak obecně okolo čtyřiceti let. S přibývajícími lety může být pro kůži těžší se přizpůsobit menšímu nosu. Ale vše je individuální. Výjimkou nejsou ani pacienti ve věku šedesáti let. Důležité je být v dobrém zdravotním stavu.  Operace nosu patří k velmi složitým chirurgickým zákrokům. Je proto dobré volit prověřeného lékaře, který tyto operace dělá často.

Velmi efektivní operací nosu je pak otevřená rhinoplastika. Otevřená rhinoplastika není úplná novinka, ale v naší republice neměla tradici. Většina plastických chirurgů se operace nosu učila zavřenou metodou a otevřená rhinoplastika se prováděla sporadicky.

Běžné deformity nosu lze korigovat zavřenu metodou, ale u těžkých deformit nosu, jako je třeba propadlý kořen nosu. Vybočení nosní přepážky (vede ke křivému nosu),  kdy je nutný zásah i do nosního septa, nebo v případě, kdy je nutné použít štěpy ze žeberní chrupavky nebo většinou po nepovedené předchozí operaci nosu, kdy například chybí část hrotové chrupavky, je otevřený přístup nevyhnutelný.

Každý nos je jiný

Je důležité zdůraznit, že každý nos je jiný a nelze tudíž provádět pouze jeden a tentýž operační postup, ale je nutné vždy přistupovat individuálně. Před operaci je velmi důležitá samotná konzultace, kdy pacient vysloví své představy a lékař zhodnotí, zda-li je jeho přání proveditelné. Důležité je se také podívat na fotografie před a po u podobných zákroků, abyste měli reálná očekávání. Výslednou podobu, resp. plánované změny linie může lékař dokonce nakreslit.

Plastiku nosu můžeme rozdělit na operaci měkkého nosu, čímž rozumíme úpravu nosního hrotu, kdy špičku nosu můžeme zúžit, snížit, zvednout jeho projekci nebo zmenšit nozdry a na operaci tvrdého nosu, kterou rozumíme zásah do kosti. V tomto případě snášíme a upravujeme hrbol na kořeni nosu a zužujeme nosní kůstky. Obě operace můžeme provádět zavřeným nebo otevřeným způsobem. U zavřeného způsobu provádíme řez v nosní dírce a operujeme tzv. naslepo a bez viditelných jizev.  U „otevřeného nosu“ provedeme řez v oblasti kolumelly (přepážka mezi nozdrami), kde zůstává tenká jizva.