Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 19.10. 2017
Dnes má svátek Michaela
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Pohodová dovolená

11. 07. 2014 | Vaše příběhy
Když jsem se seznámila se svým budoucím manželem, věděla jsem, že je to tramp. Každý pátek vyrážel se svými stejně postiženými kamarády do lůna přírody.
V té době jsem pracovala v podniku zahraničního obchodu. Zdeněk končil v práci dřív a čekával na mě ve vrátnici, nebo se zapsal a šel za mnou do kanceláře. Vždy, kromě pátku, to nahoru nesměl. To byl vymustrovaný v trampském a já jsem ho vyprovázela na nádraží.

Jednou v pátek zase volal z vrátnice, že už je tu. Kolegyně chtěly, abych ho přivedla, ale já se bránila, je přece pátek a můj drahý by se tu mezi kolegy, kteří pracovali v oblecích a kravatách, vyjímal jako princátko v chudobinci. Ne tak vznešeně, ale tak nápadně.
Kolegyně Renáta nedala na moje varování a doběhla pro Zdenka do vrátnice. Byl na něj nevšední pohled - staré rozervané džíny, bunda stejné kvality, kanady, pásek s upevněným nožem, omotán lasem, s usárnou, ke které byla připevněna sekera. Všemu vévodil kovbojský klobouk.
Bála jsem se, co tomu řekne můj šéf, ale Zdenda s ním vlídně pohovořil a dál si už užíval obdivu kolegyň, které nikdy nic podobného neviděly.

pohodová dovolenáV pondělí si mě zavolal pan ředitel. „Martino,“ pravil ten dobrý muž, „nic proti tomu tvému chlapci, rád ho tu vždy uvidím, ale příště až sem zase půjde, ať nechá tu sekeru ve vrátnici.“
Po nějakém čase můj vyvolený usoudil, že se mu nechce jezdit na vandry jen s partou zarostlých chlapů, a tak mě ukecával, abych jela na dovolenou s ním. Marně jsem mu vymlouvala, že já patřím do paláců  a budoárů s celodenní obsluhou, sliboval nevšední zážitky, a tak mě nakonec zlomil. Byla přede mnou první společná dovolená pod širákem.
Z počátku se mi to líbilo, bylo krásně, cesta příjemná lesem, ani ten batoh nebyl tak moc těžký. Pak se cesta rozdvojila. „Půjdeme po žlutý,“ zavelel vůdce. Pro mě za mě, třeba po fialový, hlavně když dojdeme do vesnice. Zdenda totiž sliboval krásné koupání a půvabnou hospůdku. Cesta vedla do skal. Žlutá značka se objevila na stromě, pak na dalším a najednou zmizela. 
„Támhle je,“ ukázal Zdeněk nahoru na skálu. „To jako polezeme nahoru?“ zděsila jsem se. „Jiná cesta do vesnice nevede?“ žila jsem v naději. „Ne!“ lhal drahý, jako když tiskne. Už vidím vesničany, jak lezou se zásobami přes skály. Samozřejmě, že o kus dál vedla pohodlná cesta a dokonce silnice. Chtěla jsem jít jinudy. Obvykle totiž chodím po zemi. Muž mého života pravil, že je to brnkačka a tak jsem lezla. Další značka byla ještě výš a u ní taková černá díra. 
„To je komín, tím polezeme,“ vysloveně mě potěšil rozveselený Zdenda. Vyhopkal komínem jako kamzík. Pro méně zdatné turisty byly v komínu udělané železné šprycle. Jejich rozestupy byly hrozně velké, jednu jsem měla u kolen, druhou někde u pasu, do třetí jsem si mohla kousnout. Další výš a výš a úplně nahoře poskakoval Zdenda a povzbuzoval mě v lezení. 
Jak se  mám nahoru vydrápat, tak vysoko ani nezvednu nohu, natož ještě s báglem. 
Zdenda usoudil, že by na mě čekal do Vánoc, slezl dolů a vzal mi batoh. Je to gentleman, vybrala jsem si dobře. Pak už jsem se se značným úsilím vyškrábala nahoru i já.
Vesnička byla krásná, hospůdka také, i koupání bylo. Přišel večer, čas uchýlit se ke spánku. My jsme si ale nejdřív museli místo na spaní najít. 
Za vesnicí byl poměrně hustý les, Zdenda hodil na zem spacák a byl připraven jít spát, ale já trvala na přístřešku. Co kdyby v noci pršelo. A tak Zdenda, brblající něco o rozmazlencích, natáhl laso mezi dva stromy a přes to hodil igelit. Obydlí bylo hotovo. Zdenek se ještě podíval na oblohu a se slovy, že v noci ani nekápne, zalezl do spacáku a usnul. 
V noci přišla bouřka. Navzdory celodenní únavě jsem nezavřela ani oko. Kolem nás lítaly blesky, hřměly hromy, stromy padaly, vítr nám rval igelit. V relativním tichu mezi hřměním bylo slyšet jen Zdendovo chrápání. Spal jako nemluvně. 
Probudilo ho až krásné slunečné ráno. Podivil se sice, že z lesíka je polom a taky mu přišlo divné, že je trochu celkově navlhlý, ale o bouřce ani netušil. Když jsem mu vyčetla, že jsem se bála, pronesl odzbrojující větu: „Ale Martinko, se mnou se ti přece nemůže nic stát!“
Je to už hodně let, ale Zdeněk jezdí pořád. Sice už ne moc pod širák, za to leze do větších výšek, k tomu přidal divokou vodu, zkrátka ještě se nechystá do starého železa. Tak ahoj!

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Pohodová dovolená:

Pohodová dovolená
Pohodová dovolená
Pohodová dovolená
Pohodová dovolená
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Marti,jako vždy krásné a čtivé. Nenapsalas náhodou knihu povídek ? Moc ráda bych si jí přečetlaSmajlík ! Jestli ne, uvažuj o tom. Píšeš super a ze života.
Já sama (nemohoucí) přicházím často do styku s lidmi podobného ražení - třeba náš soused v létě vyjíždí autem na nějaké místo naší krásné země, které ještě nezná tak na týdenní dovolenou bez ženy, svého milovaného psa a veškerého komfortu. V plně naloženém autě má vše, co potřebuje (kolo, peřiny, trvanlivě potraviny, stolek a židle, umyvadlo a další potřebné věci. Nikdo z nás to nechápe Myslíme si totiž, že už to ve svém věku(70)už nemá zapotřebí, ale on si to plánuje už dlouho dopředu a těší se na to,jak malý kluk. Tiše mu závidím !!! No a můj muž je také trochu takový, i když momentálně je spíše obětí této doby (nemá totiž vůbec na nic čas a je víc v práci než doma).
Obrázek uživatelky
profil
Mne by sa pred pár rokmi taká dovolenka pod širákom (alebo pod stanom) páčila (teraz som už pohodlná a dávam prednosť pohodlnej posteli), napriek tomu som presvedčená, že búrku by som neprespala, aj keď ju mám rada.
Smajlík
Ty a tvoj manžel ste jasným príkladom toho, že protiklady sa priťahujú.
Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
článek super. Já si stále říkala, po kom asi to tvoje"dítě" je a hele, po tatínkovi. Není ti smutno, když jsou pořád "fuč"?SmajlíkSmajlík
SmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Moc hezký článek, skvělý muž, krásné fotky. Nežiješ náhodou v pohádce ?
Obrázek uživatelky
profil
máš skvělého muže, dobře jsi si vybrala.. jsi tolerantní žena, to moc jistě tvůj muž a všichi přátelé tvého muže oceńujíSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Zlaťáky