Předjaří na Pražském hradě

Již pátým rokem se konala výstava Předjaří na Pražském hradě v Empírovém skleníku v Královské zahradě. Zahrada byla založena v roce 1534 na přání Ferdinanda I. Přes Jelení příkop byla krytým mostem spojena s Hradem. Květiny zde vysazovali dle druhů a do různých obrazců. Za Rudolfa II. byl v části zahrady zřízen Lví dvůr. Chovala se zde exotická zvířata – lvi, tygři, medvědi, vlci… Empírový skleník byl postaven v roce 1820. Průčelí je obráceno na jih, vnitřek tvoří dvě velké místnosti pro rostliny s celoprosklenými stěnami. Tato stavba typem představuje spíše oranžérii. Sloužila ale jako skleník, kam se na zimu ukládaly rostliny přes léto pěstované v květináčích v zahradě.

Letošním tématem výstavy se stala osobnost české královny Marie Terezie. Připomínáme si totiž tři sta let od jejího narození – 13. 5. 1717. Tato jediná česká panovnice to ale neměla jednoduché. O své dědictví musela doslova bojovat, oporou jí byl manžel František Štěpán Lotrinský.

V době konání výstavy je ještě Královská zahrada uzavřena, takže vstup byl z druhé strany (ne přes Hrad). Což jsme nevěděli a bohužel i pracovník místní ostrahy nám nejdříve podal špatné informace. Až po dalším dotazu u jiného pracovníka jsme se dozvěděli, kudy na výstavu jít. Zbytečně jsme obcházeli celý Hrad okolo. Nakonec jsme k Empírovému skleníku došli a vystáli si frontu. V první části skleníku byly ukázky výsevu, pikýrování, přesazování a pěstování rostlin, které budou později zdobit Královskou zahradu. Poté jsme procházeli květinovým korzem, tvořeným rychlenými cibulovinami. Bylo zde více než tisíc krásně rozkvetlých tulipánů, narcisů, modřenců, hyacintů, petrklíčů, krokusů, kosatečků a dalších. Nyní, kdy se zahrada pomalu probouzí ze zimního spánku, tak ve skleníku je již jaro v plném proudu. Ta úžasná vůně a nádherné pestrobarevné květy mne posunuly o několik měsíců dopředu. Nemohla jsem se té krásy nabažit. Některé vyšlechtěné druhy byly nezapomenutelné. Vzhledem k tomu, že tu bylo hodně lidí, tak jsem nemohla zůstat dlouho stát a obdivovat je. Další část výstavy byla věnována vládě Marie Terezie. Viděli jsme zde několik obrazů, soch, nábytku a váz ze sbírek Pražského hradu. To vše bylo doplněno květinovým aranžmá v barokním stylu. Celou výstavu připravovali hradní zahradníci.

Škoda, že ve skleníku je jen úzká ulička. Bylo zde dost lidí. Když se někdo déle zastavil, aby si prohlédl nebo vyfotografoval květiny, tak ostatní za ním museli čekat. Ne každému se to líbilo. Zrovna za mnou šel pán, který byl dost nervózní z toho, že neustále postávám a fotografuji. Byla jsem ráda, že se potom protáhl a předešel mne. Nespokojená jsem i s nedostatečným označením příchodu na výstavu. Nejsem z Prahy, tak okolí Hradu neznám tak dobře. Možná, že to způsobily i bezpečnostní kontroly a to, že se do Hradu vstupovalo bočním vchodem. Jinak ale celkový dojem z výstavy mám dobrý. Za symbolickou cenu jsem si prohlédla květiny, které budou v nejbližší době zdobit reprezentační prostory Hradu. Nebo budou předávány při různých slavnostních příležitostech.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete