Proč nemám rád masáže

Až několik let od rozvodu jsem se seznámil s Petrou. Petra bydlela sice dál od mého bydliště, láska ale hory přenáší, a tak jsem se vydával víkend co víkend do obce, kde Petra bydlela společně se svou postiženou dcerou v malém domečku. Víkendy jsme tak trávili u ní. Přes týden jsme měli oba dost práce. Petra původně pracovala jako švadlena, když se později musela starat o nemocnou dceru, udělala si masérský kurz a začala pracovat na živnostenský list jako masérka. Klienti ji navštěvovali doma, později si pořídila ještě jedno masérské lůžko, s kterým cestovala ke klientům domů. Vyhovovalo jí to tak, byla mezi lidmi a zároveň si mohla korigovat svou pracovní dobu dle svých potřeb a potřeb dcery. 

Když jsme se už chvilku znali, plánovala si svůj volný čas také podle mé pracovní doby, resp. snažila se mít o víkendech volno. To jsme cestovali po výletech, poznávali okolí a dokonce jsme se v zimě věnovali i lyžování. S Terezou na invalidním vozíčku to bylo sice těžší, protože jeden byl na svahu a druhý se věnoval dívčině, vždy jsme to ale nějak zvládli. Tereza byla už dost velká na to, aby mohla zůstat v domě sama. Uměla se v něm pohybovat i navzdory svému handicapu, a tak nás brzy přestala na výletech doprovázet. Ostatně, sama měla už nápadníka.

Vídali jsme se s Petrou už celý rok. Sice jsme spolu nežili, každý jsme měli svůj vlastní dům, oběma nám to ale plně vyhovovalo. Zvykl jsem si každý víkend najezdit spoustu kilometrů, jen abych viděl svou milou, občas přijela Petra dokonce ke mně. Dokonce i Tereza se jednou nechala přemluvit, aby podnikla výlet do mého domu, a líbilo se jí v něm. To mě potěšilo.

Po čase se Petře naskytla možnost provádět masáže také klientům v hotelu nedaleko jejího bydliště. Problém ovšem byl, že hotelové wellness, které masáže mělo v programu, fungovalo převážně o víkendech. Nechtěli jsme se nechat okrást o celý víkend, kdy jsme se vídávali, a tak se Petra dohodla s vedením hotelu, že klientům bude k dispozici vždy v sobotu dopoledne. Od odpoledne patřil víkend už jen nám dvěma.

V sobotu jsem si proto mohl pospat, a jel jsem za Petrou až po desáté hodině. Poobědvali jsme spolu a opět se věnovali výletům a předem domluvenému programu. Občas se stalo, že jsem za svou láskou jel rovnou ze zaměstnání v pátek odpoledne. Přespal jsem u ní a dopoledne, když zamířila k hotelu, jsem buď něco dělal v domě, rád jsem Petře pomáhal s jejími povinnostmi, nebo jsem ji dopoledne odvezl k hotelu a tam na ni počkal.

Po čase nastoupil k nám do zaměstnání nový kolega. Postupně jsme se trošku poznali a já zjistil, že kolegova žena Martina pracuje v hotelu, kam dochází Petra na masáže, jako recepční. Později jsem Martinu dokonce poznal osobně. Musel jsem něco kolegovi předat, a tak jsem jednou cestou od Petry zajel k Pavlovi domů. Uvítala mě právě jeho žena Martina. Když jsem jí sdělil, že má Petra masíruje u nich v hotelu, netvářila se moc nadšeně. Přešla to s drobným úšklebkem.

A zase probíhaly běžné dny. Den se střídal se dnem a já se těšil na víkend, kdy uvidím svou Petru. Jednoho dne si mě vzal náš nový kolega Pavel, manžel Martiny, stranou. Doporučil mi, abych příště, až povezu Petru na masáž, nečekal v autě, ale šel do hotelu přesvědčit se o její práci. Dost mě to překvapilo. Jistě by nebyl klient rád, kdybych ho vyrušil při masáži.

„No, vzkazuje ti to Martina. Ať prý nejsi hloupý. Teď v sobotu má ranní směnu, tak se za ní máš stavit na recepci,“ řekl Pavel. Nechápal jsem. Vrtalo mi to stále hlavou. Přišla sobota, já byl u Petry už od pátku a ráno jsem ji vezl k hotelu. Měl jsem dvě hodiny sám pro sebe. Dvě hodiny, které jsem obvykle trávil v autě, nebo procházkou kolem velkého parkoviště. Vzpomněl jsem si ale na Martinu. Váhavě jsem šel k hotelu. Na recepci seděla skutečně Martina. Přivítala mě profesionálním úsměvem. Pak mě vedla k jednomu z hotelových pokojů. Hotelové wellness bylo v suterénu hotelu, Martina mě ale vedla k výtahu a vyjeli jsme spolu do druhého patra. Přivedla mě až k pokoji č. 256, odkud se šířily po okolí divoké zvuky. Nebylo pochyb, co se za dveřmi hotelu odehrává. Pak jsem zaslechl Petru. Nebylo pochyb, že jde o ni. Rozrazil jsem dveře pokoje. Kupodivu se ani nezamkli. Přistihl jsem Petru a jejího milence zrovna v nejlepším.

Jak jsem později zjistil, Petra opravdu začala chodit do hotelu jako výpomoc na masáže pro klienty. Pak se jí ale začala líbit jiná zábava. Vynášela jí víc, než fyzická práce při masáži, a já vůbec nic netušil. Petra téměř rok za mými zády chodila obšťastňovat hotelové hosty přímo do jejich pokojů, a já vůbec nic netušil. Dokonce jsem ji za jejími milenci osobně vozil!

S Petrou jsem se okamžitě rozešel. Přestal jsem jezdit do vzdálené obce a postupně jsem na svou naivitu zapomínal. Občas si na Petru ještě vzpomenu. Často je mi i smutno. Ovšem dělit se o ženu s někým jiným, to nepřipustím. Od této chvíle nemám rád masáže.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10