Chtěla jsem pomáhat

Píše se rok 2011 a já se jako každý večer dívám na Televizní noviny, kde nás moderátoři seznamují s děním u nás i ve světě. Moderátorka s vážnou tváří sdělovala příběh holčičky, která se rodičům narodila jako zdravá, ale po nemoci a zanedbání lékařské péče se stala invalidní. Pak byl rozhovor s matkou holčičky, která zpochybňovala lékařskou pomoc a mluvila o tom, jak každý rok jezdí Eliška na léčení do Piešťan.

Nevyzývala a neprosila o finanční pomoc, jen děkovala současným lidem a firmám, kteří zasílají na účet holčičky určité finanční částky. Na konci rozhovoru se dole na monitoru objevila webová adresa, kterou jsem si zapamatovala a ještě ten večer jsem si přečetla webové stránky Elišky Marschavellové a celý její příběh. Na těchto stránkách jsou uvedena jména sponzorů, ať už z řad jednotlivců nebo firmy, nebo party lidí, které se složily a zaslaly peníze na pomoc při léčení Elišky. Byla to nákladná léčba, cca 90 tisíc každý rok. Vzalo mě to u srdíčka a začala jsem taky jednat, abych se podílela na pomoci při léčení této krásné holčičky.

Chtěla jsem pomáhat První, co jsem udělala, napsala jsem na svůj facebook, kde jsem poprosila všechny přátele a kamarády o pomoc, třeba jen stokorunou, ale aby pomohli. Následně jsem osobně poprosila své čtyři kamarádky, jestli by nemohly být součástí mé charity. Nemusela jsem prosit, byla to pro ně samozřejmost. První platbu ve výši 500,- Kč jsem poslala 17.1.2011 a pak už pravidelně každý měsíc. Částky se samozřejmě měnily, buď byly menší, nebo vyšší, protože jsem s kamarádkami začala pomáhat malému Daníkovi, který potřeboval vodícího psa, pak jsme přidaly drobnou částku i pro pejsky v útulku a také občas i pro Dětský domov v Pardubicích a Dětský domov Radost Dolní Měcholupy. Víc jak rok jsem se s kamarádkami podílela na těchto charitativních akcích, které jsem uvedla.

Také jsem se spojila přes internet s maminkou malé Elišky, občas jsme si napsaly povzbuzující „mejlíky“. A nebo mě informovala, jak se holčičce daří a jak se jí vede při léčebné terapii. Také jsem napsala do deníku Blesk v akci Srdce pro děti, abych poukázala na problém rodiny Marschavellových a podařilo se mi, že opět o nich napsali reportáž. Když ještě na televizním kanálu Barrandov byl uváděn pořad Splněné sny, napsala jsem prosbu o splnění snu pro paní Leonu Marschavellovou a přála jsem si pro ni wellness víkend, aby si odpočinula a nabrala síly, protože i podle zpráv, které mi psala o tom, jak je unavená, jak musí stále pečovat o svou dcerku, mixovat jídla, hlídat ji, cvičit s ní, a já nevím co ještě všechno musela zvládnout, by si takový odpočinek zasloužila. Bohužel pořad Splněné sny byl zrušený a já se potom následně dočetla v týdeníku Blesk, že rodina Marschavellových se soudí o určitou částku na léčení s nemocnicí, kde zanedbali lékařskou péči u jejich dcery. Moc jsem jim držela palce, aby vše dobře dopadlo, aby vyhráli tento morální soud, aby finanční obnos jim byl přiznán a tito lidé nemuseli chodit a prosit o pomoc.

Peníze budou pro Elišku. Nakonec se všichni dočkali. Soud spravedlivě rozhodl. Vzhledem k zanedbání lékařské péče se stala Eliška invalidní, soud udělil nemocnici, kde zapříčinili invaliditu Elišky, finanční obnos v takové výši, že se bude moci v pohodě léčit a rodina bude moci vybudovat i bezbariérové přístupy v domě, kde bydlí. Spravedlnost vyhrála. Jsem pyšná na to, že jsem se mohla podílet i s kamarádkami, přáteli i rodinou na léčbě Elišky. Jsem pyšná na to, že jsem se podílela i na tom, že Daniel má svého vodícího psa.

Lydie950 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete