Slunění dětské pokožky – ano, nebo ne?

Větší sklon dětí k podráždění kůže a k alergiím

Kůže malých dětí reaguje intenzivněji a bouřlivěji na nevhodné vnější podněty. Rodiče zpravidla posuzují daleko citlivěji stav svého dítěte a mohou reagovat i neadekvátně na běžné podráždění. Proto na kůži malých dětí nepatří kosmetika s parfémy, syntetickými barvivy, etanolem, ale také je třeba velké opatrnosti věnovat obsahu esenciálních olejů, které často obsahují vysoké koncentrace alergenů. Platí pravidlo: Jednodušší složení kosmetiky je lepší. Čím méně složek kosmetika pro děti obsahuje, tím snadněji lze odhalit případnou příčinu nežádoucí reakce.

Pigmentace dětské kůže

Běžná denní expozice slunečnímu záření (pobyt v dobře prosvětlené místnosti, procházka, kratší hra na hřišti) je zpravidla v našich podmínkách dostatečná pro tvorbu vitaminu D v kůži. Děti do 1 roku života by měly pobývat na přímém slunci minimálně, a pokud je to přece jen nezbytné, je důležité jejich pokožku chránit před účinky především UV, ale i tepelného záření ze Slunce. Kolem 1. roku života se začíná projevovat tak zvaný paradox rychlého hnědnutí. Ten je způsobem zejména dvěma faktory.

Děti a pubescenti mají vyšší hustotu melanocytů, než dospělých. Naopak se stářím počet těchto buněk klesá. Druhým faktorem je tloušťka rohové vrstvy, která se s věkem zvyšuje a tvoří přirozenou fotoprotektivní bariéru. Z uvedených důvodů nastupuje pigmentace (s výjimkou velmi malých dětí) u dětí rychleji. To může rodiče zmást do té míry, že omezí používání ochranných přípravků při opalování a ponechají dítě na slunci déle. Tato chyba nezřídka vyústí k závažnému přehřátí organizmu. Navíc vzniklá rychlá pigmentace dětské kůže není dostatečně fotoprotektivní. Především neúplně chrání proti UVA složce, která má prokazatelné mutagenní účinky. Ty se mohou projevit až za mnoho let, často až ve stáří, a nezřídka ve formě nejzávažnější formy rakoviny kůže – melanomu.

Děti s tmavší kůží tmavší kůží – v našich podmínkách se jedná o fototypy fototypy III a IV – dosáhnou po několika dnech expozice na slunci tak zvané fotoprotektivní adaptace. Ta by je měla chránit před UV zářením i bez aplikace přípravků s vysokým SPF. Většina dětí v ČR spadá k fototypu I a II, který nikdy nedosáhne fotoprotektivní adaptace. Proto i po zhnědnutí je nezbytná dostatečná SPF ochrana – minimálně SPF 20.

Zakázat dítěti pobyt na slunci nelze, právě tak jako rodičům vzít jej na dovolenou Slunce je nepostradatelný energetický zdroj pro naši biosféru, bez nějž by život na Zemi neexistoval. Lidský organizmus se dokáže relativně dobře bránit krátkodobým účinkům UV záření a postupně tomu pomáhá i pigmentace kůže. V našich podmínkách se lze chránit před UV zářením i bez ochranné kosmetiky, pokud významně omezíme pobyt na přímém slunci a jsme vhodně oblečeni. Taková podmínka je však u hravých velmi mobilních dětí obtížně splnitelná a na dovolené u moře je pro dítě nereálná.

Děti se na slunci záměrně neopalují – na rozdíl od dospělých

Ideál hnědé pokožky je fenoménem dospělých. Opalování je u dětí bezděčné. Současně však děti nemají vědomou snahu se slunci vyhýbat, pokud již délka pobytu na něm překračuje žádoucí míru. Tento fakt je třeba vzít do úvahy, pokud volíme způsob ochrany dětské pokožky před slunečním zářením. Zatímco u dospělých většinou nepřekračuje v průměru délka pobytu na slunci bez přerušení dvě hodiny, u dětí to může být i více jak čtyři hodiny.

Základem je vhodné oblečení a pobyt na krytých místech

Neexistuje racionální důvod, proč by se mělo dítě opalovat. Tvorba vitaminu D, který je nezbytný pro optimální hladinu vápníku v krvi s následným vlivem na mineralizací kostí, je dostatečná i při odraženém slunečním záření. Navíc dětská kůže rychle pigmentuje i v relativním stínu, takže fakticky nehrozí, že se děti vrátí od moře „bílé jako sníh“. Základem ochrany je vhodné oblečení, důležité je především krytí ramen, zad, břicha a hlavy. Samozřejmostí musí být vhodná pokrývka hlavy, nejlépe s lemem, který zabrání dopadu větší dávky UV záření na čelo, nos a uši.

Jak nejlépe chránit dítě při pobytu na slunci ochrannými přípravky

Vždy záleží na délce pobytu, roční době, zeměpisné šířce, přítomnosti odrazu paprsků (vodní plochy), nadmořské výšce (hory) a denní době. Modelovým případem je pobyt u moře v Chorvatsku ve střední Dalmácii. Zejména první 2 až 3 dny dovolené zcela vyloučíme delší pobyt malého dítěte na slunci mezi 11. a 14. hodinou. Používáme stupeň ochrany nejméně SPF 30, ale lépe 50 a 50+ a ideálně voděodolný. Zejména u dětí nesmíme zapomenout natřít i oční víčka, uši, včetně boltců a nos. Ochrannou vrstvu doplníme vždy po koupeli nebo nejdéle po dvou hodinách, a to i pokud se dítě nekoupalo. Na hlavě by měla být pokrývka, která je vzdušná, aby nemohlo dojít k přehřátí, na které jsou mozkové pleny dítěte velmi citlivé. I když se po několika dnech vytvoří u dětí dostatečná pigmentace, neměla by být síla UV filtru menší než 20, což značí střední úroveň ochrany. Především z důvodu rizika úžehu nedoporučujeme malým dětem na dovolené delší pobyt na slunci (více jak 10 minut bez přerušení) mezi 11 – 14, i když se již vytvořila intenzivnější pigmentace. Vhodnou ochranou na pláži mohou být slunečníky nebo jinak krytá místa, avšak vždy s dostatečným prouděním vzduchu. V opačném případě hrozí u malých děti riziko úpalu.

Kdy aplikovat ochranný přípravek při opalování

Platí stejné doporučení, jako pro dospělé. Ochranné přípravky pro ochranu před UV zářením nanášíme přibližně 20 minut před sluněním.

Co dělat, pokud se dítě spálí

Spálení na slunci je zlidovělý výraz pro zánět kůže vyvolaný v důsledku expozice slunečnímu záření. Záleží vždy na intenzitě projevů. Pokud jsou mírné, je vhodné osprchování vlažnou vodou s následnou aplikací hydratačního mléka, ideálně bez parfemace, případně gelu. Mastné krémy a mléka nejsou v této fázi vhodná. Pokud je zarudnutí velmi intenzivní, případně se dokonce tvoří puchýře a dítě je celkově neklidné, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. To stejné platí při podezření na alergickou reakci.

Zdroj, foto: SynCare