8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Na jaké unikátní dokumenty
se můžete na Prima Zoom těšit v 51. týdnu?
14. 12. 21.00 – Detonátoři (Praha)
V závěrečném dílu Detonátorů zavítáme do Prahy. Každý rok se demolují tisícovky budov či podezřelých objektů. Někdy, zvláště když se jedná o případy v zastavěných oblastech, se používají výbušniny. Tuto práci mají na starosti specializované skupiny detonátorů. Nick Allder je odborníkem na filmové speciální efekty a zaměřuje se především na přípravu scén s výbušninami. Na svém kontě má speciální efekty ve filmech, jako jsou Vetřelec či Pátý element. Jeho posledním projektem byla spolupráce na filmu Blade II režiséra Guillerma del Tora, který se natáčel v Praze. Nickovým hlavním úkolem bude připravit scénu, při níž bude na zápornou postavu Smrťáka vypáleno dvacet kulek. Scéna je pro film zásadní. Nick nesmí její přípravu zanedbat, protože její natočení stojí 200 tisíc dolarů a na rozdíl od jiných filmařských profesí má Nick na splnění svého úkolu jen jeden pokus. Zároveň musí připravit společně s maskéry barvu krve tak, aby na plátně vypadala skutečně výrazně. Díky pečlivé přípravě a zkouškám však Nickův plán dopadne úspěšně a scéna se natočí bez chyb.
14. 12. 21.30 – Osudové chvíle I (Záplavy v Nashvillu)Když se Matka příroda rozzlobí, lidé se dostávají do nebezpečných a potenciálně smrtících situací. Přežití někdy závisí čistě na osudu, náhodě a koňské dávce štěstí. V závodu s časem rozhodují zdánlivě namátková rozhodnutí, která v poslední sekundě znamenají rozdíl mezi životem a smrtí.
15. 12. 18.00 – Velké putování I (Antarktida)
Dokumentární seriál Velké putování přináší na televizní obrazovky velké divy světa v takové podobě, v jaké jste je ještě neviděli. Pět hodinových epizod první série vás přenese na nejodlehlejší místa naší planety. Navštivte promrzlé hlubiny Antarktidy, nebeské vrcholy Chile, korálové džungle Mikronésie, hypermoderní mrakodrapy v Šanghaji a užijte si projížďku na motorce napříč Vietnamem. Zažijete světové dobrodružství jako žádné jiné!
15. 12. 20.00 – Toulky britskou minulostí I (Hrabství Dorset)
Ve čtyřdílné dokumentární mini sérii, která zaujme oddané nadšence i ty, co o dějiny normálně nestojí, se Tony Robinson vydává na pozoruhodné výpravy britskou krajinou. V každé epizodě vyhledává nejzajímavější příběhy z anglických dějin. Týkají se trasy, již si zvolil, a přibližují barevnou minulost vybraných historických událostí nebo celých období. Tonyho výpravy nejsou obyčejnými procházkami. Projít každou trasu zabere celý týden. Díky různým odborníkům, které cestou potkává, postupně objevuje a odhaluje místa i s jejich utajenými příběhy. Obyčejní kolemjdoucí by o ně jinak přišli.
16. 12. 18.00 – Největší esa mafie (Gangster zabiják)
Roy DeMeo byl krvelačný zabiják mafie. Začal vraždit v 70. letech, a to velmi nenápadně. Jeho obětí mohly být až dvě stovky. Když někoho zabil, tělo se nenašlo – zabíjel lidi a jejich těla nemilosrdně rozřezával na kusy. Otázkou je, proč policie nedopadla DeMea dříve. Roy DeMeo začínal v řeznictví, pak se vydal na dráhu zločince. Jednou si ho nechal zavolat člen rodiny Gambinových, Nino Gaggi, a stali se společníky. Gambinové byli jedni z pěti rodin, které řídily newyorské podsvětí. DeMeo rychle bohatl díky lichvářství, hazardu a krádežím. To mu však nestačilo, začal získávat peníze z ilegální tvrdé pornografie. Vytvořil DeMeovu partu, byl šéfem jejích členů a oni ho obdivovali.
Jeden z jeho spolupracovníků byl zavřen do vězení, Roy ho vyzvedl a zavraždil ho, aby neřekl nic policii. Zabíjel poprvé a uvědomil si, že vraždění mu dává moc. Spolu se svou partou začal také krást auta ve velkém. Policejní jednotka působící v boji proti organizovanému zločinu DeMea sledovala. Roku 1977 se Roy DeMeo stal členem mafiánské rodiny. Roy se svou partou začal vraždit na objednávku. Dělení těl se stalo jejich sadistickým rituálem. Vedle vraždění a krádeží aut začal ještě obchodovat s drogami. Celník si všiml, že jedno z převážených aut do Kuvajtu je kradené. Díky otiskům prstům se policie dostala k mafiánům, a tak i k přiřazení některých vražd právě DeMeovi. Důkazy přibývaly. Když se roku 1983 přiblížilo datum soudu, DeMeo zmizel, byl zavražděn. Nakonec nebyl zjištěn přesný počet lidí, které Roy DeMeo se svou partou zavraždil, ale počet se pohybuje mezi 100 a 200 lidmi.
16. 12. 19.00 – Bojová umění očima vědy II (Smíšená bojová umění)
Vědci a mistři bojových umění bok po boku zkoumají a srovnávají různé techniky boje ze všech koutů světa. Jejich cílem je zjistit, která z nich nabízí nejsilnější údery, nejrazantnější kopy a nejnebezpečnější výběr zbraní. Druhé pokračování dokumentární mini série Bojová umění očima vědy zároveň odhaluje, jestli je v praxi možné to, co se často objevuje ve fikci. Dá se někdo knockoutovat jediným výkopem? Jsou nindžové skutečně tak hbití, jak se traduje? Dozvíte se mimo jiné i to, jak velká síla je zapotřebí na rozdrcení hromady cihel.
16. 12. 21.00 – V mysli zvířete (Vnímání všemi smysly)
Dlouho zavedené teorie o myšlení zvířat přestávají platit. Místo toho, aby se snažili zjednodušeně spočítat IQ jednotlivých druhů, začali zoologové zkoumat mysl zvířete v mnohem širších ohledech. Fascinující dokumentární mini série V mysli zvířete zachycuje jejich výsledky, které získali spoluprací se třemi ikonickými zvířecími druhy: psy, ptáky a delfíny. Díky tomu dochází ke zjištění, že původ i příčiny kognitivního chování zvířat pramení z jejich životního prostředí. Ať už jde o schopnost psa vytušit, kdy se jeho páníček vrátí domů, nejbystřejší ptáky na světě nebo manipulační dovednosti delfínů, mini série V mysli zvířete odhaluje nečekaně překvapivý způsob, jakým zvířata vnímají okolní svět.
17. 12. 19.00 – Tajemství vesmíru II (Nejdivočejší vesmírné počasí)
Počasí na naší planetě se někdy zdá pro nepoučeného pozorovatele extrémní. Avšak ani ty nejhorší projevy počasí na této planetě nejsou ničím hrozným proti tomu, co můžeme ve vesmíru najít. Pro srovnání se Zemí má planeta Venuše neuvěřitelnou teplotu 480 stupňů Celsia a planeta Mars je vysušená a studenější než pozemský led. Větrné bouře, které mohou na povrchu Země vzniknout, jsou zase pouhým vánkem proti tomu, co panuje na Jupiteru. Planeta má 30 tryskových proudů. Proudy obíhají planetu v různých směrech při rychlostech okolo 500 km/h. Skutečně pekelné počasí můžeme hledat mimo naši soustavu na planetách, které vědci označují jako „horké Jupitery“. Jsou to planety, které obíhají své hvězdy ve velmi blízkých vzdálenostech. Teplota na takovýchto planetách přesahuje až 2000 stupňů Celsia. Saturnův měsíc Titan je také místem, kde slovo „peklo“ dostává nový rozměr.
Titan má totiž moře, řeky a jezera, jež jsou tvořeny jedovatým kapalným metanem, který na tento měsíc občas prší při teplotách – 185 stupňů Celsia. Skutečným expertem na to, co nazýváme „peklem“, jsou však hnědí trpaslíci. Tyto objekty, někdy rovněž nazývané „nepovedené hvězdy“, jsou ve skutečnosti koulemi rozžhaveného plynu s teplotou okolo 1600 stupňů Celsia. Při takovémto horku dochází k odpařování železa, které následně po kondenzaci prší z podivné atmosféry v podobě rozžhaveného písku a kapalného železa. V důsledku vysoké gravitace je rychlost dopadu těchto zkapalněných pozůstatků železa tak silná, že překonává i nejúčinnější vysokotlaké pískovací stroje vyvinuté člověkem. Jestli bouře na Zemi trvají hodiny, maximálně dny, ve vesmíru tomu tak není. Některé vesmírné bouře mohou trvat celá staletí. Důkazem je Jupiterova velká bouře, která nepřetržitě zuří již od roku 1664, kdy byla prvními pozemskými astronomy objevena. Počasí ve vesmíru je tedy tak zajímavé a někdy i neskutečné, že se mu nic na Zemi nevyrovná.
17. 12. 20.00 – Svět ve válce (Nezapomeňme)Nenechte si ujít poslední díl této válečné ságy. Dokumentární seriál Svět ve válce do nejmenších podrobností zachycuje a rozebírá nejzávažnější konflikt, který se ve světě odehrál. Svět ve válce je obdivovaný a uznávaný celou generací dokumentaristů a je považován za nejobsáhlejší a nejnapínavější dokument o druhé světové válce, který kdy vznikl. Poprvé se vysílal na začátku 70. let, kdy byly vzpomínky na druhou světovou válku ještě stále živé. Tato moderně restaurovaná verze dodala dramatickým archivním záběrům atmosféru ještě větší naléhavosti. Nově restaurovaná verze je zárukou nejkvalitnějšího obrazu i zvuku. Každé políčko filmu bylo pracně převedeno do velkolepého kino formátu 16:9 a reproduktory se můžou těšit na vylepšení v podobě vynikajícího 5.1 DTS Master Audio.
18. 12. 19.00 – Lovci záhad I (Hledání Noemovy archy)
Lovci záhad představují skutečné příběhy výprav za tajemstvím ztracených legendárních artefaktů. Nález hromady španělského zlata, chrámu krále Šalamouna, pozůstatků Johanky z Arku a podobně by znamenal nekonečnou moc nebo bohatství – nebo dokonce obojí. Pro většinu z nás jde o fantastické vymyšlené předměty a místa z filmů, jako je série s Indianou Jonesem nebo Mumie. Ale Lovci záhad považují příběhy o nich za skutečné.
19. 12. 20.00 – Operace v divočině (1. díl)
Podívejte se, jak odvážní veterináři z různých koutů světa využívají nejmodernější postupy ve snaze zachránit životy ohrožených zvířat. Poutavá dokumentární mini série Operace v divočině ukazuje, že lékařská věda mění způsoby, které používáme v péči o zdraví zvířat. Vynalézaví veterináři dokonce i na těžko přístupných místech naší planety posunují hranice zvířecí medicíny. Jenže ošetřit největší zvířata na Zemi, to chce víc než pár nápadů. Podívejte se na příběhy plné duchaplnosti a odhodlání. Stanice na ochranu pand velkých v jihozápadní Číně například zavádí do praxe lidské neonatální techniky, díky nimž můžou čerstvě narozené pandy přežít. Specialista na nosorožce z jihu Afriky spolupracuje s plastickým chirurgem na uskutečnění vůbec první transplantace nosorožčí kůže. Mezinárodní tým se v Laosu pokouší o historickou operaci mozku ohroženého medvěda ušatého. A veterináři z Japonska se podařilo vyvinout umělou ploutev pro delfíny.
20. 12. 18.00 – Touha po poznání (Stvořil vesmír Bůh?)
V závěrečném dílu si položíme zásadní otázku: Stvořil vesmír Bůh? To zjistíte díky fascinujícímu dokumentárnímu seriálu Touha po poznání, který se zabývá nejikoničtějšími záhadami vědy, přírody a naší společnosti. Touha po poznání se nebojácně noří do světa plného otázek a fantastických jevů.
20. 12. 21.00 – Transamazonskou dálnicí na kole – 1. část
Legendární anglický hráč kriketu Freddie Flintoff a notorický, extrémně založený cyklista a ochránce přírody Rob Penn společně vyrazili do Brazílie. Jejich úkolem je překonat 1 200 kilometrů proslulé Transamazonské dálnice na kole. Freddie a Rob se chtějí setkat s místními obyvateli, kteří se sem nastěhovali po zprovoznění dálnice, aby zjistili, čím se živí. Zároveň se chystají na vlastní oči přesvědčit, jestli má deštný prales ještě nějakou budoucnost. Transamazonská dálnice končí uprostřed ničeho v městečku zvaném Labrea. Dostat se tam bude Freddiemu a Robovi trvat 25 dní. Kvůli prašné hrbolaté cestě a spalujícímu brazilskému vedru to nebude zrovna jednoduchá vyjížďka. Aspoň, že cestují nalehko a na konci každého dne na ně čeká vysuté lůžko uprostřed džungle a koupačka v rejnoky zamořené říčce.
