Lucie Vondráčková a nepříliš šťastný způsob léta

Lucie zjistila, že se na Facebooku za ní někdo vydává, po operaci se už snaží o první samostatné krůčky... Co jí naposledy namíchlo a mnoho dalších informací se dozvíte z rozhovoru...

Nepříliš šťastný způsob léta prožívá letos Lucka Vondráčková. Aktivní tanečnice, zpěvačka, herečka, cestovatelka se po operaci doma pokouší o první samostatné krůčky. Nijak zvlášť to ale neprožívá. "Teď ujdu pět kroků a jsem vyřízená. Ale zítra už jich bude šest," usmívá se.

Lucko, patříte k našim nejpracovitějším zpěvačkám. Vaše onemocnění vás načas vyřadilo "z provozu", zbavilo chůze… Donutilo zastavit. Napadlo vás hledat v tom vyšší smysl?
Vždycky za mnou pauza přišla ve správný čas. Věděla jsem víc než půl roku dopředu, že to takhle bude, takže jsem mohla pracovat do foroty. Dokončili jsme klip, pogratulovala jsem panu Gottovi, zalila kytky a jela do nemocnice.

Jak dlouho už jste nebyla venku?
Dva měsíce. Ale teď už se aspoň sem tam projedu na dabing a musím každý den na rehabilitaci.

Občas vás někdo vyveze i do přírody?
Až budu moct, půjdu sama. Ale byli jsme u dědy. To bylo fajn. Aspoň jeden výlet během prázdnin.

Není vám líto léta, koupání…?
Zvyknete si.

Co vám doma nejvíc chybí?
Neřekla bych, že mi něco chybí. To poznáte až když zase vystrčíte nos. Venku se toho děje tolik!

Jste obklopena knížkami. Co máte právě rozečteno?
Zrovna jsem si ponořila do krásné knížky Zemřít za Jeruzalém.

Určitě se díváte i na filmy na DVD… Máte ráda filmy Ozona, Lynche, takové u kterých se musí přemýšlet, domýšlet, pustit vlastní fantazii na špacír, nebo dáváte přednost pevně stavěným příběhům?
Fantazie mi jede na plné obrátky u knížek. Filmem se ráda nechám vmanipulovat do světa jeho tvůrce.

Co vás naposledy chytlo?
Líbil se mi Peannův Útěk do divočiny. A celkem taky sci-fi Ostrov.

Existuje režisér, jehož jméno je pro vás dostatečnou zárukou, že si film pustíte, nebo si stejně přečtete nejdřív recenzi?
Recenze čtu, až když se na film mrknu. Ale vlastně jsem poslední dobou do kina moc nechodila. Bylo hodně práce.

Televize v létě, to je převážně samé opakování ….
Osobně mám opakování docela ráda. Spousta věcí vám během roku uteče. A taky je zajímavé vidět, co se dělo kdysi dávno. Rychle se zapomíná. Mám ráda pořad Retro, někdy mrknu na Před 25 lety, (to mi většinou připadá naprosto neskutečný), a hodně se mi líbil cyklus Zázračná planeta.

Máte ráda naše talk show nebo zahraniční?
Zahraniční věci sleduju na internetu. Tyru, Oprah.

Díváte se na kriminálky? LA, New York, Miami…?
Dabovala jsem první řadu Kriminálky Miami a měla z toho docela noční můry. Radši se směju, než bojím. Na nemoce jsou myslím nejlepší klasický věci jako Colombo, Dobrodružství kriminalistiky a české komedie jako Cesta do hlubin.., Kristián. Na řešení příliš ostrých případů moc nemáte sílu a energii.

Máte nějaké oblíbené internetové stránky, kam se denně vracíte?
Pouštím si ráda muziku. Rádia všeho druhu a někdy Óčko.

Na facebooku máte asi 4 profily. Je vůbec některý váš?
Na facebooku je několik holek, které se za mě vydávají. Nedávno mi volala kamarád a moc si pochvaloval, jak jsme si den před skvěle zachatovali na facebooku. Jenže já tam vůbec nebyla. Povídal si s naprosto cizím člověkem. To je celkem síla, ale kámoši už vědí, která Lucka je ta pravá :-)

Sledujete zprávy?
Čtu je ráno a pak večer sleduju všechny v tv. Už mám systém, jak přepínat, abych o nic nepřišla.

Co vás naposled namíchlo?
Včera ten chlap, co týral zvířata.

Když zemřel Jackson, patřila jste k těm, které jeho smrt nějak zasáhla?
Jeho práce mě ovlivnila celkem zásadně. Když zemřel, měla jsem pocit, že se na chvíli zastavil celý hudební svět. Smutek.

Na Letné měl koncert, bylo vám tehdy šestnáct. Byla jste tam?
Byla. Ale seděla jsem úplně vzadu na tribuně a celý koncert slyšela s několikasekundovým zpožděním.

Kdybyste mohla, šla byste bývala minulý týden na Madonnu?
Nejradši mám její koncert Ciao Italia! Dře tam jako kůň a kolem jsou jen jedny schody, malej kluk a silný písničky. To mám radši než obr show.

Koho byste (si) pozvala do Prahy vy?
To je hezká otázka. Kdybych se mohla přenést i v čase, tak Queeny ještě s Freddiem.

Váš poslední singl „Skoč si do tý vody“ mě osobně překvapil, proti jindy svižným melodiím najednou krásná balada na Kainarův text… váš šansonový, vyzrálý projev. Úžasná písnička! (Pozn. aut. viz videoklip níže)
To mám radost. Víte, na každé desce jsem se šansonu dotkla, ale nikdy jsem si netroufla takovou písničku představit posluchačům jako singl. Snad jen Markytánka se tomu maličko přibližovala. Ale u Vody jsem měla pocit, že ji mají posluchači i neposluchači znát. Je jiná.

Jak jste se k ní dostala?
Zbystřila jsem, už když jsem ji asi před dvanácti lety slyšela v Rokoku v představení Sladce a moudře. Dramaturgicky se mi ale zdála naprosto přesná až na desce Fénix. Každá věc má svou správnou dobu. Někdy si některé naše věci musely počkat pět let, někdy byly jasné hned.

Máte zajímavý videoklip, čí to byl námět?
Oslovila jsem pana režiséra Vomáčku. Znala jsem jeho práci a chtěla, aby téhle věci dal tvář. Věřila jsem mu a nechala to na něm. To bylo pro mě celkem těžké. Všechny klipy mám většinou přesně vymyšlené a ovlivňuju je od A do Z.

Chystáte nějaké další podobné písničky?
Určitě se šansonu zase jemně dotknu. Je to ideální propojení zpěvu a herectví.

Na co se nejvíc těšíte, až se zase postavíte na vlastní nohy?
Na dlouhý procházky. Chůze mi hodně chybí. Chodila jsem denně třeba 5km. Teď ujdu pět kroků a jsem vyřízená. Ale zítra už jich bude šest:-)

VIDEO: SKOČ SI DO TÝ VODY: