Ve Slunečné se objeví dcera Martina Zounara – ClaudiaVe Slunečné se objeví dcera Martina Zounara – Claudia Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Velikonoční beránek nejoblíbenější receptyVelikonoční beránek nejoblíbenější recepty Školní rok a školní prázdniny v roce 2019/2020Školní rok a školní prázdniny v roce 2019/2020
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 300 skvělých výher
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 04.04. 2020
Dnes má svátek Ivana
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Už nejsem sám

14. 03. 2020 | Vaše příběhy

Se svou ženou jsem se seznámil docela pozdě, až po třicátých narozeninách. Já vlastně s ženami začal obecně dost pozdě. Ještě ve dvaceti jsem měl spoustu koníčků a zálib a na to, že ženy existují, jsem ani nepomyslel. Když se ale postupně oženili všichni mí kamarádi a měli i děti, uvědomil jsem si, že jsem chlap a měl bych si také najít vhodný protějšek. A tak jsem se postupně začal seznamovat. Ženy už asi byly přebrané, řada mých vrstevnic byla dokonce rozvedena, a já pořád hledal tu pravou až do doby, kdy jsem poznal Hanku.

 

Hanka se mi líbila, i když jsem byl dost nesmělý. Chodili jsme spolu, drželi se za ručičku, a mě ani nenapadlo pozvat si ji domů. Byla to právě Hanka, která mi jednou zavolala, že doma slyší podivný zvuk a sama se tam bojí. Já však žádný zvuk neslyšel. Až teprve později jsem pochopil, že podivný zvuk byl jenom záminkou, abych konečně překročil práh jejího bytu a nevypadalo to divně, že žena sbalila mě. Nicméně, vše jsem dohnal, narodil se nám krásný kluk Kubíček, vzali jsme se a spokojeně jsme žili téměř dvacet let. Až poslední dva roky byla má žena odtažitá. Snažil jsem se k ní večer přitulit, ale ona se odtáhla. Jednou ji bolela hlava, podruhé měla moc práce a ráno brzy vstávala, pak zase neměla náladu. Nemilovali jsme se několik měsíců a já začínal tušit, že to není samo sebou.

„Ty mě už nemáš ráda?“ ptal jsem se jí.

„Kdybych tě neměla ráda, tak s tebou nežiji,“ odpověděla, a zase se odtáhla. Tak to šlo měsíc co měsíc, až do chvíle, kdy mi žena prozradila, že je těhotná. Bylo ale jasné, že já nemůžu být otcem. Náš syn Kubík už chodil do školy a i on mi prozradil, že občas z pokoje maminky, když já jsem na noční směně, slýchá podivné zvuky. Hanka musela s pravdou ven. Měla milence, s kterým hodlala pokračovat v životě.

Musel jsem se smířit s tím, že jsem nejen paroháč, ale také mi skončí manželství, které jsem považoval až na poslední dva roky za šťastné.

Dřív, než nás rozvedli, se mé manželce narodila dcerka. Protože se ale Klárka narodila do manželského svazku, automaticky jsem byl uveden jako otec. Nikoho nezajímalo, že i Hanka uváděla jako otce svého přítele. Ještě před rozvodem se muselo rozhodnout o dítěti, a až potom mohlo dojít k rozvodu. Já se odstěhoval do pronajatého bytu a místo mě se do našeho dosavadního domova přistěhoval Kamil, tatínek malé Klárky. Náš Kubík zůstal bydlet s maminkou, ale beru si ho hodně často, což vítá především nový přítel mé ještě ženy. Před pár dny proběhl soud o výživné na Klárku. Paradoxně jsem byl zatížen výživným právě já, protože Klárka má právě mě uvedeného v rodném listě. Platím tisíc korun měsíčně na cizí dítě s tím, že až bude možné provést testy DNA, přepíše se rodný list a já budu od výživného osvobozen. Otec dítěte mi pak bude muset již vyplacené výživné na jeho dceru vrátit.

 

Mě výživné na mimino, které bylo stanoveno v poměrně nízké výši právě proto, že i Hanka uvedla u soudu, že nejsem biologický otec její dcery, nezruinuje. Beru ho jako uložené finanční prostředky, které se mi vrátí. A i kdyby ne, mohu si je odečíst od výživného na mého skutečného syna Kubíka. Jen přemýšlím, že díky našim zákonům je možné zruinovat jiného otce, manžela, který na rozdíl ode mne nevydělává tolik, nebo dokonce vůbec. A to kvůli nevěře jeho vlastní ženy.

Já beru tuto etapu mého života za ponaučení a do dalšího vztahu se neženu. Koupil jsem si kocoura, ten mi nepovije cizí dítě a nepřestane mě mít rád. A tak mě doma opět den co den někdo vítá.


čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Už nejsem sám:

Už nejsem sám
Už nejsem sám
Už nejsem sám
Už nejsem sám
Už nejsem sám
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Proč o sobě ta ČTENÁŘKA píše v mužském rodě?
Obrázek uživatelky
profil
no nějak mi to taky nesedí..asi výmysl a špatný počtář
Obrázek uživatelky
profil
...narodil se nám krásný kluk Kubíček, vzali jsme se a spokojeně jsme žili téměř dvacet let. Takže dvacetiletý Kubíček už chodil do školy? A slyšel ty divné zvuky z ložnice? Přiznám se, že tomu nějak nerozumím....
Obrázek uživatelky
profil
Smutný, ale bohužel častý příběh
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Koleda