Z Medvědínu na Černou skálu a Labskou přehradu

Pokud se rádi touláte přírodou, hledáte zajímavé stezky nebo se vám špatně dýchá, zkuste se vydat s námi na výlety po Krkonoších. Jelikož já i děti máme astma a alergii, vyhledávám pokud možno taková místa na výlety a dovolené, aby nám vše bylo i k užitku.

Už několikrát jsem se přesvědčila o tom, že horský vzduch opravdu blahodárně působí na naše plíce. Sami záchranáři horské služby z Tater nám potvrdili, že nejraději jezdí na naše hory. Jestli se ptáte proč, odpověď je jednoduchá – je tu krásně a právě vzduch, který tu dýcháme, je kvalitnější než u nich, proto se léčebné pobyty doporučují u nás.

Dnešní trasa začíná ve Špindlerově Mlýně, kde zaparkujeme na placeném parkovišti u čtyřsedačkové lanové dráhy na Medvědín, která v roce 2014 oslaví 20 let provozu. Právě lanovkou si ulehčíme trasu o 490 výškových metrů, 1290 m na délku a spoustu námahy. Najdou se i nadšenci, kteří na vrchol vyjdou pěšky, ale mezi takové rozhodně nepatříme. Navíc, když s sebou máme děti ve věku 4 a 6 let.

Z lanovky je krásný pohled na celý Špindlerův Mlýn, Labskou přehradu, ski areál Sv. Petr. Vystoupíme na horní stanici pod vrcholem hory Medvědín. Trasa je příjemná už tím, že je skoro celá z mírného kopce nebo po rovině, jen jeden menší úsek je do kopečka.

Vydáme se po žluté značce k rozcestníku Pod Medvědínem a dále po červené značce přes rozcestník Nad Jilemnickou boudou na Horní Mísečky – Jilemnickou boudu, kde se dá dobře najíst i ubytovat. I když je rozcestník téměř u chaty, hledala jsem v mapě, kudy dál. Nakonec jsem mapu složila do batohu a po občerstvení jsme se vydali červenou značkou. Doufala jsem, že jdeme dobře. Za zatáčkou nás čekala obrovská tabule s mapou, kde byla znázorněná cesta k Černé skále. Oddychla jsem si, že se nemusíme vracet. Pokračujeme červenou značkou k rozcestníku Pod Černou skálou, která vede do kopce a hned zase z kopce. Během cesty nám slabě prší. Naštěstí mám s sebou skládací deštník a pláštěnky.

Černou skálu obejdeme ze všech stran i na vrchol. Jelikož není tak obrovská, ani výhled není do okolí moc velký. Kolem skály pokračuje cesta na Rovinku, k rozhledně Žalý a do Vrchlabí. Takto popsaná trasa se dá uskutečnit, pokud nejste nuceni se vrátit na výchozí bod. My ji projdeme také celou, s tím rozdílem, že zbylou polovinu trasy ujdeme v jiný den.

Než se vrátíme zpět na rozcestník Pod Černou skálou, vyndám z batohu pro děti domácí pudink a sušenky. Pod jedním stromem je velký placatý kámen, na který neprší, tak aspoň nemokneme.

Na rozcestníku se rozmýšlíme, jakou cestou se dát. Buď se dá jít stejnou cestou zpátky – do kopce nebo přes Labskou přehradu do Špindlerova Mlýna z kopce. Samozřejmě vyhrává druhá možnost.

Modrou značkou se vydáme z kopečka k Labské přehradě kolem Švýcarské boudy, kde nám už neprší.

Labská přehrada je vodní nádrž na horním toku řeky Labe ležící u jižního okraje Špindlerova Mlýna jako ochrana před povodněmi. Postavená byla v letech 1910 – 1916. Její plocha je 40 ha.

Dojdeme k hrázi, která je vysoká 41 m, dlouhá 154 m a široká 55 m a ukrývá se v ní i první vodní elektrárna na Labi.

Za hrází se napojíme na zelenou značku, která nás dovede do centra Špindlerova Mlýna. Na kraji přehrady si můžete vyzkoušet zorbing. Tato adrenalinová zábava má více názvů. Možná, že spíš budete znát název: Vodní koule, vodní zorbingová koule nebo aquazorbing. Unese děti i dospělé do 100 kg a vydržíte v ní až 20 minut. Já si tuto kouli zkoušela v bazénu a během 5 minut jsem byla vyčerpaná.

Cestou míjíme i penzion Fontána, který mimo jiné má i opravdovou malou fontánu. Přejdeme sjezdovky Hromovky ski areálu Sv. Petra. Po chvíli stojíme u infocentra, kde se ptáme na další možné výlety v okolí. Ochotný pán nám do mapy vyznačí trasy, které jsou vhodné pro děti a jsou z kopce. Trasy, které jsem měla původně napsané, jsem zahodila, měla jsem v tu chvíli v ruce o hodně lehčí a zajímavější trasy, s tím, že vše zajímavé, co jsme chtěli vidět, uvidíme. Ale to zase příště.

Na konci naší trasy ve Špindlerově Mlýně nám opět začalo pršet, ale už nám to nevadilo.  Ve středu města určitě jak my projdete Bílý most přes Labe z roku 1911.

Tato trasa měří 9,5 km až k parkovišti u lanovky na Medvědín a pomalou chůzí se dá zvládnout za 8 hodin.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10