Kroměříž leží na řece Moravě v jižním cípu Hané. Je považována za nejkrásnější historické město v České republice. Je také známa mnoha náměstími, téměř každé z nich má svou kašnu a atmosféru. Pro svůj velmi rozsáhlý kulturní význam získalo město přezdívku hanácké Athény.
Kroměříž prošla v devadesátých letech opravou mnoha památek. Především Velké náměstí s podloubím. Původní rynek vznikl ve druhé polovině třináctého století a měl sloužit jako tržiště. Na rohu náměstí je renesanční nárožní budova radnice. Vystavěna byla před rokem 1572, pod ní bývalo vězení. Po roce 1945 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celé budovy. Ciferníky hodin pocházejí ze sedmnáctého století. Horní ukazuje hodiny a dolní minuty. Nyní v budově radnice sídlí městský úřad. Barokní kašna na Velkém náměstí pochází z roku 1655 a vytvořil ji neznámý sochař. Původně sloužila jako nádrž pitné vody pro domácnosti. V blízkosti kašny stojí Mariánský sloup z roku 1680. Velké náměstí je ze všech stran lemováno arkádami s podloubím. Nad nimi jsou krásné štíty s opravenými raně barokními fasádami, i když některé mají renesanční původ.
Arcibiskupský zámek
patří mezi nejznámější památky Kroměříže. Je postavený ve slohu raného baroka a
byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů. Prošel několika opravami a
rekonstrukcemi. Dominantu zámku představuje 84 metrů vysoká věž, na kterou je
možno vystoupat. Pohled na město je nádherný. V blízkosti Arcibiskupského
zámku je jediná dochovaná městská brána –
Mlýnská brána. Původně byla součástí hradebního opevnění města. Nynější
podobu získala v druhé polovině devatenáctého století.
Kostel svatého Mořice je jedna
z největších gotických staveb v České republice. Vybudoval jej
olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku kolem roku 1290. Kostel prošel několika
významnými úpravami. V devatenáctém století byl obnoven v gotickém
slohu. Ze severu k němu přiléhá Arcibiskupské gymnázium. Při zahájení
školního roku se zde konají mše svaté pro studenty.
Kostel svatého Jana Křtitele je filiálním kostelem římskokatolické
farnosti při kostele svatého Mořice, vystavěn byl v roce 1768. Fasáda
vychází ze vzorů vídeňských a pražských kostelů. Vnitřní rozměry kostela jsou
42 metrů na délku, 15 metrů na šířku, výška kopule je 35 metrů. Řadí se mezi
nejkrásnější kostely osmnáctého století na Moravě.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Při obsazení Švédy v roce 1643 byl kostel vyrabován a vypálen. Zůstaly jen zdi a část věže. Opravovat se začal až zhruba o deset let později. Nyní kostel prochází postupnou rekonstrukcí. Za kostelem Panny Marie začínala separační zeď, která oddělovala křesťanskou a židovskou část města. Podnětem pro stavbu zdi prý byly spory mezi křesťany a židy ohledně svých pozemků. V židovském ghettu bylo 36 obytných domů, synagoga a radnice. Většina domů byla dochována. Vchod do ghetta se na noc uzavíral, cizí židé museli platit mýtné a potom mohli vstoupit. Po roce 1848 byli židé zrovnoprávněni s ostatními občany. Separační zdi se dochovala jen část s osmi výklenky. V areálu bývalého františkánského kláštera (nyní hotel Octárna) jsou rozmístěny mozaikové Lunety Maxe Švabinského. Původně byly určeny pro výzdobu Národního divadla v Praze. V roce 1999 byly umístěny do tohoto areálu, protože zde kroměřížský rodák Max Švabinský prožil své dětství. Lunety jsou zde čtyři a vztahují se k významným událostem české historie: Libuše věští slávu Praze, Karel IV. zakládá univerzitu, Jan Žižka vede tábority do boje, Komenský se loučí s vlastí. Za zmínku ještě stojí pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje. Postaven byl v letech 1946-1948 v byzantském stylu a je obklopen bytovou zástavbou.
Od roku 1998 je kroměřížské historické centrum zapsáno v Listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jsou zde ještě další památky, ale tyto by měl asi každý při návštěvě Kroměříže navštívit.
ChytráŽena.cz