Češi si měří zdraví a výsledky čtou špatně. Červená hodnota neznamená diagnózu

Češi už nečekají jen na to, co jim předepíše lékař. Stále častěji chtějí vědět, co se v jejich těle děje, a laboratorní testy si objednávají sami. Nejčastěji si lidé ověřují testosteron, krevní skupinu, metabolismus tuků, stav jater, vitamin D, cholesterol nebo ukazatele spojené s cukrovkou. Zájem o vlastní zdraví je dobrá zpráva. Problém začíná ve chvíli, kdy lidé zamění laboratorní výsledek za diagnózu. Červeně označená hodnota totiž ještě nemusí znamenat nemoc.

Červená hodnota v laboratorním výsledku sama o sobě neznamená diagnózu. Je to upozornění, které je potřeba číst v souvislostech – podle toho, jak výrazná je odchylka, zda má člověk obtíže, jaké užívá léky a jak vypadají ostatní hodnoty. Největší chybou je hledat rychlou odpověď na Googlu nebo se snažit výsledek okamžitě ‚spravit‘ doplňky stravy. Laboratorní výsledek není verdikt, ale začátek správné otázky.

Google umí najít hodnotu, neumí posoudit člověka

Češi si měří zdraví a výsledky čtou špatně. Červená hodnota neznamená diagnózu

Laboratorní normy jsou nastavené statisticky. Menší odchylky mohou vzniknout i z běžných důvodů – po stresu, fyzické zátěži, nedostatku spánku, lehké infekci, při menstruaci nebo po užití některých léků či doplňků stravy. Výsledek může ovlivnit také alkohol, dehydratace, kouření, denní doba odběru nebo to, zda člověk přišel nalačno. Nestačí zadat hodnotu do vyhledávače. Laboratorní výsledky se nedají číst jako tabulka na internetu. Stejné číslo může mít u dvou lidí úplně jiný význam – u mladého sportovce, ženy po nemoci nebo člověka s chronickou léčbou může stejná hodnota znamenat něco úplně jiného. Google umí nabídnout informaci, ale nepozná, co znamená právě pro vás.

Zpozornět je potřeba hlavně tehdy, když jsou hodnoty výrazně mimo normu, opakovaně se zhoršují nebo jsou spojené s příznaky, jako je nevysvětlitelná únava, hubnutí, bolesti, horečky, dušnost, krvácení nebo jiné nové zdravotní obtíže. V takových případech je na místě kontaktovat lékaře.

CRP, cholesterol nebo železo: hodnoty, které lidé často čtou špatně

Mezi hodnoty, které lidé často nesprávně interpretují, patří CRP, bílé krvinky, cholesterol, jaterní testy, železo nebo vitamin D. Každá z nich přitom může být ovlivněna řadou faktorů a okolností a sama o sobě nemusí znamenat nemoc. Mírně zvýšené CRP nebo bílé krvinky mohou být reakcí na běžnou infekci, stres nebo intenzivní fyzickou zátěž. U železa nestačí sledovat jen jednu hodnotu – důležité jsou i další ukazatele, které napovídají, jak tělo se železem skutečně hospodaří. Podobné je to u cholesterolu. Celkový cholesterol sám o sobě nestačí k posouzení kardiovaskulárního rizika, protože záleží i na věku, kouření, diabetu, krevním tlaku nebo poměru jednotlivých typů cholesterolu. Velmi často se setkáváme s tím, že člověk vytrhne z výsledků jednu hodnotu a snaží se z ní vyvodit diagnózu. Jenže laboratorní nález funguje jako celek. Jedno číslo může znepokojit, ale skutečný význam má až ve vazbě na ostatní výsledky a zdravotní stav člověka.

Výsledek není konec. Je to začátek správné otázky!

Zdroj: Lékárna.cz

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout